THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nové velké metalové kapely jsou. Namátkou třeba Avenged Sevenfold nebo Five Finger Death Punch, vyprodávají haly a kdysi slavní Megadeth jim tam dělají předkapelu, to že je starší ročníky neposlouchají, neznamená, že nejsou
Na albume je pre mna len jedina zaujimava vec: The Chant - pre svoju atmosferu. A na margo velkych kapiel ... zatial poslednou velkou je Metallica.
Náhodou, Slavoj Žižek vyprodává haly.
Jinak v zásadě souhlas, metal saturuje kulturní potřeby několika autistům. Kytara s masou nerezonuje (což jí nemám za zlé), velký kapely nemají z čeho růst.
„Fortitute“ je velmi dobré (8.5) album od kapely, která si je vědoma svého „vyhajpovaného“ statusu a znovu nabízí (podbízí) jistý mírný pokrok v mezích zákona, který z velké časti sama formovala. Hoši z Roadrunneru opět vytasily marketingové kolty a dodávají dalšího „runnera“ - spasitele žánru, když kdysi podobný produkt v podobě TRIVIUM možná nevyšel dle představ. To ale nic nemění na faktu, že obě tyto kapely dlouhodobě dokážou nabízet, pro moji osobu, chutné hudební menu.
Jakýkoliv následovník marxismu-leninismu nebude oslavován tak, jako jeho zakladatelé, i proto si nemyslím, že by někdy GOJIRA a kapely ze stejné generace dokázaly v přítomném on-line věku(návyku) standardně plnit stadióny jako např. IRON MAIDEN, či METALLICA. Nicméně chápu, že sněni je krásná věc, ale profit margin z něj neuděláš.
Vypadá to, že emotivní profilové zvolání „Davaj album a mazaj na turné!“ tu s námi vydrží ještě nějaký ten čas jako u hokeje podobně oduševnělé “Přepište dějiny!”. Chválím, že z druhého pohledu byly cenzurovány nesouvisející proklady „plzeňské fáze honění“. Holt nominace na Břitvu usměrní i bouráky typu „řeporyjský starosta“.
Aká veľká kapela? Ghost? Volbeat? A koniec koncov aj Gojira je ňou.
Alter Bridge? Objavil som ich len vlani, rýchle sa dokázali prepracovať medzi moje najpočúvanejšie kapely za posledný rok, ale skutočne veľká kapela na úrovni Muse to nikdy nebude. V Európe síce hrajú v solídnych priestoroch (v UK dokonca veľké arény), ale nemám pocit, že majú nejaký extra potenciál rásť do budúcnosť. To Gojira zase určite hej. Až raz budú headlinovať Wembley Arénu, tak to bude potvrdené.
Aká "veľká kapela" vydala debut po roku 2000?
Za 20 rokov snáď nejaká bola (nemyslím Gojira).
Posledná veľká kapela je pre mňa Muse (aj keď posledné albumy...) a snáď niekedy bude Alter Bridge.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek