THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
m_h
... no všetko je subjektívne, akože rešpekt ku názoru, ale videl som PRR dva krát na živo (naposledy pred mesiacom na NOTP v Loreley) a oproti VOLA sú veľmi nudní a príliž kolovrátkovo popoví, Dáni sú spústu levelov pred PRR, idem si pozrieť zase VOLA do Krakova ...
Asi mi niečo uniká ...
O niekoľko tried horšie oproti poslednému albumu Pure Reason Revolution.
Pro mě jedna z nejočekávanějších desek této sezóny.
Rudiho recenze jako “Bílý balet pod taktovkou Zinedine Zidana” - pěkně se na to divá a dramatické pojetí pracuje maximálně efektivně.
Navíc potěší zmínka o AGENT FRESCO (hned jsem se musel podívat, jestli nepečou něco nového). Hodnocení 8.5 podepisuji.
„Witness“ bude posluchačsky růst (těším se na to) a, dle mě, se časem vyrovná i svým předchůdcům.
Jsem zvědavý, jak bude kapela hrát tak za 10 let.
Na Darkmoorovi obavy je, za moji osobu ještě brzy, ale určitě na místě jsou…
Hear these voices, hear the cheers of choices
There are colors following your kind
Don't you dare forget the purple water shining
You've been dressed in disaster and turned every brick that your head will combine
Now why are you still trapped in mazes you designed
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek