Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
2
Dvojka je opravdu slabá, ale i co do efektů. Škoda.
Vypadá to prosím takto: The Fly (1958) - Return of the Fly (1959) - Curse of the Fly (1965).
Dá se říci, že jde svým způsobem o trilogii, přičemž barevný je paradoxně pouze ten první, tedy nejstarší film. Ten za zhlédnutí určitě stojí, zbytek mě moc nechytil.
Kdoví, možná i z díla Davida Cronenberga by se později vyvinula trilogie, avšak druhý díl se stal komerčním propadákem, takže veškeré další plány automaticky padly.
Dvojku z roku 1989 má na svědomí Chris Walas. Ten Walas který pro první díl stvořil speciální efekty. Asi myslel, že z něj bude i dobrý režisér, ale nějak se to vymklo kontrole.
Remake
Kolikátý remake to vlastně je? Na YT vidím čb ukázky kde má moucha opravdu velkou hlavu, potom barevný z r.1958 a pak tedy přichází ta nejslavnější Cronenbergova?
Jen užívejte chlapci, tohle dílo zato stojí. Mě už se ke konci článku z toho filmu většinou obrací žaludek, protože si ho dávám párkrát do kola, abych se naladil na tu správnou vlnu :-)
Jjj
Tak tohle si dám přesně dneska v noci, už poněkolikáté. Paráda, dík.
Fly
Bravo, Rose 👍👍 proč mám neukojitelnou chuť se na ten film hned podívat? 😂
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek