À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Wilderun je zatiaľ pre mňa album roka a prinútil ma k napočúvaniu ich diskografie, ktorá je takisto na veľmi vysokej úrovni.
prve dva mesiace mam takto
January
Wiegedood - There's Always Blood At The End Of The Road
Wilderun - Epigone
Celeste - Assassine(s)
Worm Shepherd - Ritual Hymns
Fit For An Autopsy - Oh What The Future Holds
Aethereus - Leiden
Billy Talent - Crisis Of Faith
February
Zeal & Ardor - Zeal & Ardor
Venom Prison - Erebos
Pure Wrath - Hymn To The Woeful Hearts
Immolation - Acts Of God
Allegaeon - Damnum
Corpsegrinder - Corpsegrinder
Author & Punisher - Krüller
Ahoj, tak ohledně Wilderun se neshodneme, ale nevadí. Big Big Train máš pravdu, v podstatě nemají čím zaujmout, já si je prostě jen vždy celkem rád poslechnu.
K těm věcem co podle tebe chybí, jsou to desky vše myslím kolem června, tohle je zatím jen leden a únor, mám v plánu napsat další takto po dvou měsících. Porcupine Tree určitě plánuju zařadit. Ashenspire ne, to mi vůbec nesedí. Nutno brát v úvahu, že to je jen můj subjektivní výčet toho, co mě zaujalo a rád poslouchám.
skvely clanok. za mna:
- prvy wilderun, ktory vobec nebavi
- big big train: bohuzial opat priemerny album (vsetko v diskografii okrem english electric je priemerne)
... co chyba 😃:
- aristocrats with primuz chamber orchestra
- asphenspire: hostile architecture ... len treba zabudnu na a forest of stars
- oceans of slumber - nahrali doteraz najviac svojske album ... bude to love al. hate
- porcupine tree ... aj ked to je take velmi unavene 😠.
Coskoro bude snad dalsi prehlad 😉.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Vložit diskusní příspěvek