Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Playgrounded ma zaujali už prvotinou Athens - odporúčam
A safra, díky za upozornění, opraven název alba skupiny DISCHORDIA, tak jak jsem chtěl uvést. skočilo mi to tam zřejmě proto, že ty desky vyšly skoro současně, jména podobná a i DYCHROMIA - The Dangers of Curiosity mám v playlistu.
Jen drobný upozornění: Ta poslední zmiňovaná kapela s albem The Dangers of Curiosity se jmenuje Dychromia, ne Dischordia. Dischordia je jiná tech DM kapela, které letos taky vyšlo album, s názvem Triptych, mimochodem zajímavá muzika.
The Defaced vydali nový album už pred polrokom? Bez tohto článku som o tom nemal ani šajnu. Prvé dve CD kopali rite, to tretie už nie - snáď po rokoch prišla náprava. Tomuto určite venujem posluch, keď Klas Ideberg oživil aj Darkane, ktorí vydali tiež solídny album.
Playgrounded
Čeče Playgrounded fakt dost dobrý.
A no jo, na Kvaen jsem zapomněl, ten si zasloužil být zmíněn.
Pridam nejake svoje top:
March
Hath - All That Was Promised
Animals As Leaders - Parrhesia
Sylvaine - Nova
Angelmaker - Sanctum
Kvaen - The Great Below
Arkaik - Labyrinth Of Hungry Ghosts
Ghost - Impera
+ Morrow - The Quiet Earth
April
Meshuggah - Immutable
Analepsy - Quiescence
Monuments - In Stasis
Ultha - All That Has Never Been True
Watain - The Agony & Ecstasy Of Watain
Azaab - Summoning The Cataclysm
Von Hertzen Brothers - Red Alert In The Blue Forest
Playgranded jsem si po včerejším koncertě zamiloval. Čekal jsem kostrbatý prog a dostal jsem naopak silně hypnotickou hudební drogu. Trošku mi to evokuje srážku třeba Klone či Mother of Millions a progresivnější verze Dark Buddha Rising, což je šílená představa :-D
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Vložit diskusní příspěvek