Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
1. Fit For An Autopsy - Oh What The Future Holds
2. Chat Pile - God's Country
3. Cult Of Luna - The Long Road North
4. Zeal & Ardor - Zeal & Ardor
5. Get The Shot - Merciless Destruction
6. Russian Circles - Gnosis
7. Soreption - Jord
8. Placebo - Never Let Me Go
9. Psycroptic - Divine Council
10. Mouflon - Pure Filth
Koncerty:
1. Suffocation (BA)
2. Amenra (BA)
3. Korn (Sport. hala)
4. Rammstein (Letňany)
5. Front Line Assembly (BA)
6. Asphyx (BA)
7. Pestilence (Testimony... set; Futurum)
8. Zeal & Ardor (Meet Factory)
9. Comeback Kid (BA)
10. Katatonia (BA)
Smolik: hele, napsal jsem onehdá k “darker still” shout:
http://metalopolis.net/Shoutbox/1247/PARKWAY-DRIVE-Darker-Still-(Louis)/
a tam je z mého pohledu všechno… k parkway drive jsem prostě hledal dlouho cestu a našel jí až teprve letos;-)
Môj rebrík
TOP:
ALTER BRIDGE - Pawns & Kings - najviac som ho tento rok pretočil a najviac ma bavilo počúvať týchto Američanov + nadšenie z vynikajúceho koncertu v Prahe.
Ďalšie veľmi dobré veci, ktoré ma zamestnali na viacero posluchov:
RAMMSTEIN - Zeit
MACHINE HEAD - Øf Kingdøm and Crøwn
SOILWORK - Övergivenheten (R.I.P. David Andersson)
MESHUGGAH - Immutable
GHOST - Impera
VENOM PRISON - Erebos
GRAVESHADOW - The Uncertain Hour
THE GATHERING - Beautiful Distortion
SEPTICFLESH - Modern Primitive
OZZY OSBOURNE - Patient Number 9
THE HALO EFFECT - Days of the Lost
DARKANE - Inhuman Spirits
SPIRITBOX - Rotoscope EP
Sklamania a nenaplnené očakávania:
AMORPHIS - Halo
SLIPKNOT - The End, So Far
MEGADETH - The Sick, The Dying...and the Dead!
DEVIN TOWNSEND - Lightwork
CROWBAR - Zero and Below
Z mojej strany zavládla s rokom 2022 spokojnosť, dokonca aj ARCH ENEMY vydali po predošlom prúseri počúvateľné CD, hoci na rebríček to nestačilo.
PARKWAY DRIVE som naposledy počul na "Atlas" (2012) a nemyslím si, že by som o niečo prišiel, sledujúc ich následný vývoj :-)
Když to zkrátím.
Absent in Body, Blut aus Nord, Magnatar, Chat Pile a ColdWorld minulý rok nejvíce zaujali.
rip - chtěl jsem napsat “nebuď slušný, řekni pravdu, kdo to takhle znehodnotil, jmenuj”, ale následně se Louis hned přiznal. Takže pro něj hozená rukavice na recenzi :-) . Za mne je to totiž jedno z absolutních zklamání roku. I když - ono se ais na základě jejich vývoje nic jiného čekat nedalo.
1. Fleshrot-Unburied Corpse
2. Criminal Element-Abuse of Power
3. Baalsebub-Famine
4. Sedimentum-Suppuration morphogénésiaque
5. Autopsy-Morbidity Triumphant
6. Vermin Womb-Retaliation
7. Eskhaton-Horracle
Prepadáky-Sklamania roka 2022:
Crowbar-Zero and Below
Analepsy-Quiescence
Sadist-Firescorched
Celkovo 2022 bol zaujímavý rok, čo sa nahrávok a kvality týka. Z mojej strany určite spokojnosť
kazdy clen redakcie je povinny napisat ku kazdemu albumu zo svojej top 5 aspon 350 slovnu recenziu a pridat hodnotenie na skale 1 az 10.
ziadnu dalsiu inkviziciu netreba 🤭.
Ano, ve jménu pokřivené demokracie se tady dějí zmanipulované procesy jak se Slánským! Sdílejte, NEŽ TO SMAŽOU!!!
Smolik: jako sami sme byli překvapeni, když se to napočítalo. Proti některým kolegům běží disciplinární řízení, jehož cílem je jim narovnat vkus.
Svůj top ještě musím sepsat, vše je samozřejmě subjektivní, Zeit - no, dejme tomu, ale například novinka Parkway Drive v topu třeba narozdíl od skvělého Woe od An Abstract Illusion, chlapci, to je škandál :-) . Vlastně bych si tady rád přečetl recenzi na Parkway Drive, protože jsem je měl rád a poslední CD mi přijde jako neskutečný agro průser.
niečo málo bez poradia
Neviem, ale tento rok mi neprišiel nejaký skvelý, okrem 2-3 záležitostí som väčšinu nejako veľmi nepretáčal.
WILDERUN - Epigone
WOVEN HAND - Silver Sash
RAMMSTEIN - Zeit
THRESHOLD - Dividing Lines
RUSSIAN CIRCLES - Gnosis
AMON AMARTH - Great Heathen Army
ROMEO MICHAEL - War of the Worlds (part 2)
AETERNAM - Heir of the Rising Sun
ORIGIN - Chaosmos
DAWNWALKER - House of the Sand
WOLFHEART - King of the North
Určite sa ešte povenujem EF, BLUT AUS NORD a WHITE WARD, na ktoré som nemal zatiaľ čas.
aara s prehladom ovladla s triade ii cely rok, zaklincovali to cele podarenym epckom.
ak ich niekto nema v top 5, tak dovodom je cista ignoracia, kt. bude tento rok opravena pocuvanim triade iii 😂.
dalej nasleduje vyborne rutinerstvo od threshold- dividing lines, avatarium - death, where is your sting, frank turner - fthc, cult of luna - the long road north. kvaen - the great below, animals as leaders - parrhesia.
za orchestralne prerabky ide medaila the aristocrats with primuz chamber orchestra.
top naladobudic je dance with the dead - driven to madness.
ocakavania nenaplnili porcupine tree a alter bridge.
Za me takhle
Viagra Boys - Cave World
The Mountain Goats - Bleed Out
Holy Fawn - Dimensional Bleed
Rolo Tomassi - Where Myth Becomes Memory
Airbrusher - Latentni obrazy
Hath - All That Was Promised
Black Country, New Road - Ants From Up There
Ultha - All That Has Never Been True
Besna - Zverstvá
Knoll - Metempiric
Bez poradi: He is Legend - Endless Hallway (prekvapeni roku),
Imperial Triumphant - Spirit of Ecstasy (ne vylozene zklamani ale po bozskem Alphaville jsem se do tohohle nejak nedostal)
DJ Venktovka - Princ Nahuel EP
Mass Worship - Portal Tombs
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Vložit diskusní příspěvek