ORANSSI PAZUZU - Muuntautuja
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Díky chlapci. Vážím si toho. Ke zhlédnutí remaku mě nakonec „dokopal“ Xmilden a nelituji toho. Solidně zpracovaný restart.
Ohledně dalších článků. Nejdéle do pátku odevzdám krátkou recenzi na film Oppenheimer. Potom dokončím jednu, řekněme, raritní záležitost a pak se zase vrhnu na retro. Těch pomyslných restů mám stále více než dost. Halloween je samozřejmě v pořadníku:)
Fantastický článek fantastického filmu.Kupodivu mě ale i mile překvapil remake(Dokonce i Pinhead.Správně je to bezpohlavní bytost takže obsazení transky byl dobrý a logický tah)ale originál je holt originál.Hudba mého oblíbence neomluvitelně podcenovaného Christophera Younga(grudge,Chraň nás od zlého,Drag Me to Hell a především Sinister) dokonale dokresluje atmosféru. Hellraiser je prostě meisterstück
btw jsem rád že si zakotvil zde na MP protože tvoje filmové články zbožnuju. Přístě prosím Carpentova Halloweena;)
Opět famózní rozpitvání filmu, který bych se rozhodně nebál označit kultovním. Vzpomínám si na sebe, když jsem byl malý klučina a velmi opatrně jsem kolem něj našlapoval. Horory obecně v 80. letech prožívaly své vrcholné období. Jsem hrozně rád že existuje někdo jako J.Rose, kdo nám tyto snímky nejen připomene, ale zároveň osvětlí a prozradí spoustu zajímavostí. Hellraiser je neotesanou ošklivou podívanou, z které začátečníkovi vůbec nemusí být příjemně a to ne kvůli lekačkám, které jsou dneska populární, ale z faktu, že ten film je "zlý", je o zlých lidech, o nepříjemných věcech. Ani náhodou nejde o jeden třeba z 5 nejlepších hororů všech dob, ale troufnu si říct, že jeden z 5 nejoriginálnějších by být mohl.... takže "Co si přejete, pane Cottone?"
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.
Vložit diskusní příspěvek