STÍNY PLAMENŮ - Ponořme se do vod odpadních! (rozhovor s Morbivodem)
Špína žije. Jak vznikl tento tvůj projekt? Kdysi dávno jsem se nějak dostal k black metalu, což se ukázalo jako správná cesta a tak časem vznikla i myšlenka vlastní tvorby.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Špína žije. Jak vznikl tento tvůj projekt? Kdysi dávno jsem se nějak dostal k black metalu, což se ukázalo jako správná cesta a tak časem vznikla i myšlenka vlastní tvorby.
Pokud jste na letošním ročníku Brutal Assaultu byli, jistě jste si o této akci udělali jako jeho návštěvníci nějaký obrázek. Přemýšleli jste však už někdy o tom...
Ave Morbivode, buď pozdraven ve své říši a nech nás trochu nahlédnout do říše trpaslíků, trollů a jiné havěti. Jak se vlastně zrodila myšlenka vytvořit Trollech?
První a nepostradatelná otázka: zkus prozradit něco málo z historie kapely, veselé historky jsou vítány. Úplně od začátku? No, všechno se začalo odvíjet někdy v lednu roku 2000...
AGMEN je českou black metalovou kapelou, která se nyní definitivně uchytila u Merciless records. Na tuzemské scéně patří rozhodně mezi ty kvalitnější...
Zde jest první z „archivních“ SR rozhovorů na netu. Není zde proto, že by nebylo co zveřejňovat, nýbrž jednoduše proto, že se často setkávám s tvrzením...
Jihočeské black metalové uskupení Mater Monstifera má za sebou výborné demo „Sepsáno krví“, kterým na sebe kapela dokázala připoutat značnou pozornost domácích fanoušků této kovové odnože.
Zde jest další nakousnutí z nadcházejícího SR8 – tentokrát CZ klasika. Není jistě třeba tyhle matadory české brutální scény zvlášť představovat… Po delší odmlce se Imperiálové s novou sestavou opět slušně rozjeli… Od melodických kláves v úplných počátcích se nyní dopracovali až k extrémní formě čehosi...
Z hlediska hudebně-hydrologického můžeme finskou kovovou scénu rozdělit na dva tábory. Zatímco nekonečným jezerním plošinám již natrvalo vládnou sekáči Children Of Bodom...
Profanity jsou poněkud nedoceňenou, ač velmi kvalitní kapelou. Po vyslechnutí jejich CD Slaughtering Throughts jsem se rozhodl, že v nejbližším SR se s těmito povedenými Germány objeví pokec (čili vězte...
Není moc daleko doba, kdy dánští Mighty Music vyslali na světlo světa placičku pod názvem Grime, druhé to CD jejich předních koňů Iniquity. Mne už hodně oslovila jejich předešlá deska 5 Across The Eyes...
Manni Schmidt byl kytaristou německých power-metalistů Rage během jejich (alespoň pro mne) nejlepšího období mezi alby Perfect Man a The Missing Link.
Jsou kapely dobré a špatné, známé a neznámé. Důkazem toho, že relativní neznámost nemusí nutně znamenat horší kvalitu jsou brněnští INNER FEAR. Svojí produkcí předčí mnohé známé a uznávané zahraniční spolky a to nevydali (i když již jednou měli) ještě ani jedno řadové album.
Slovenští Lunatic Gods mají na svědomí skvělé (v jejich diskografii již třetí) album The Wilderness. Toto je už nějaký ten pátek venku a proto jsem ihned po zveřejnění recenze na MetalManii neváhal kontaktovat s žádostí o rozhovor frontmana a kytaristu "šílených bohů" Hiraxe.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.