Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když na podzim loňského roku maďarští WISDOM předskakovali POWERWOLF, sklidili se svým setem sukces, jaký jsem u první předkapely už dlouho neviděl, jestli tedy vůbec někdy.
Absolútna sústredenosť. Niečo podobné som zažil snáď iba s Henrym Rollinsom minulý rok na Wackene. James LaBrie je partnerom na telefonický rozhovor, akého si v duchu želá každý novinár a fanúšik.
Vo Francúzsku nedávno skočil z balkóna do davu fanúšikov so slovami „teraz tu zomriem“. Koncertný šialenec, inšpiratívny spevák a umelec z legendárnej kapely.
Festival Wlesefest patrí skôr do kategórie menších a nenápadnejších festivalov konaných na Slovensku. Aj napriek tomu si za roky svojej existencie získal dostatok fanúšikov.
V septembri minulého roka nám Čurby v rozhovore poodhalil čo-to o svojich plánoch vývozu OBSCENE EXTREME festivalu za hranice Českej republiky. Nakoľko mu jeho plány vyšli a ako v nich mieni pokračovať...
Niekto iný by na ich mieste zrejme vytrieskal z veľkého záujmu o kapelu ČAD všetko, čo sa dá. Oni si však idú svoje, prichádzajú s novým albumom pod hlavičkou svojho druhého...
Po jedenástich rokoch existencie vyšiel Francúzom HORD koncom apríla tretí album. Pätica z Montpellier sa pohybuje vo sférach djentom šmrcnutého moderného metalu a koncepčne sa už tradične venuje postapokalyptickej téme.
V novembri 2010 doslova ušiel hrobárovi z lopaty. Pri operácii srdca to s ním vyzeralo veľmi zle. Dnes sa KING DIAMOND vracia v plnej sile na koncertné pódiá...
Pôvodne mal byť tento rozhovor o v podstate neznámej slovenskej kapele DIE PROUD, no Miroslav Moško sa ukázal byť zaujímavý aj inými vecami. Väčšinu rozhovoru sme venovali knihám a e-bookom...
Projekt PSYCHIC som ešte pred pár mesiacmi vôbec neregistroval. Na začiatku tohto roka bol však nominovaný na cenu Radio_Head awards v katégórii nováčik roka 2012 s albumom...
O tom, jaké to je, živit rodinu tím, že řídíte dodávku plnou brazilských kapel, o neobyčejných zážitcích z turné, o tom, kde v Evropě jsou nejvěrnější heavymetaloví fanoušci a samozřejmě o budoucnosti jeho domácích kapel INGROWING a LOCOMOTIVE jsem si povídal s Robertem Kubíkem z Antistar Production.
Události kolem teplického MOTORBANDu za celou jeho dosavadní životní dráhu jsou tak pestré, že by možná vydaly na slušnou samostatnou knihu. Úspěchy a pády...
Ledva sme prebrali zo silvestrovského opojenia, už nás čakala ďalšia oslava, respektíve tryzna - to už podľa vlastného uváženia. Ubehlo dvadsať rokov od rozpadu Československa a vzniku dvoch samostatných štátov - Slovenska a Česka.
Jaké jsou podmínky pro klubové hraní v nedostupné Austrálii a jaké si protinožci odvezli pocity ze svého prvního velkého turné po Evropě? Famózní australská post-rocková senzace...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.