SYLOSIS - Monolith
Pro jistotu se odkopu hned na počátku. Melodický death metal v lásce nemám. Existuje jen několik výjimek a britští SYLOSIS jsou jednou z nich. Možná je to proto...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro jistotu se odkopu hned na počátku. Melodický death metal v lásce nemám. Existuje jen několik výjimek a britští SYLOSIS jsou jednou z nich. Možná je to proto...
Výborná japonská popová speváčka a herečka, známa napríklad zo spolupráce s jazzovou hudobníčkou a skladateľkou filmovej anime hudby Yoko Kanno, vydala minulý rok kompiláciu svojich skladieb vyprodukovaných v rokoch 2005-2012...
Bylo jen otázkou času, kdy djentový trend začne hledat nové cesty v poněkud obskurních mutacích s jinými žánry. HACKTIVIST na první poslech zní, jako by do mladé švédské hvězdy VILDHJARTA narazil Fred Durst z LIMP BIZKIT.
Michael Gira zo SWANS má celkom dobrú ruku na samorastov s akustickou gitarou: kedysi objavil dnes populárneho Devendru Banharta...
Kapela, která rychle v roce 2012 vyrostla na bedrech Alexe Eriana, jenž byl zásadní tváří deathcorových nestorů DESPISED ICON, a Miguela Lepage z death/crabcorové zábavovky BLIND WITNESS...
ANAAL NATHRAKH se dostali do stádia, kdy už nám nestojí ani za velký článek a podrobnější rozbor. Ne...
Medové motúzy pod nosom redefinované. Stojí za povšimnutie, že krstný otec ambientu vydal Ódu na svetlo práve v zime. Sama o sebe je slnečná a príjemne lenivá...
Nenechte se prosím odradit hned první otázkou, ale zeptat se prostě musím. Víte co je „djent-step“ nebo „mindfuck“? Ne? Já to také nevěděl, než jsem potkal THE ALGORITHM.
Bez debat. Jedna z nejlepších postrockových desek minulého roku. Možná je můj názor ovlivněn tím, že jsem viděl koncert těchto protinožců...
NIERIKA je takový utajený klenot naší scény. Nechápu, že tato kapela dříme v kopřivnickém podzemí...
Oproti nám mají Němci opravdu bohatou podzemní hardcore scénu a jednou z mladičkých nadějí je právě kvarteto THE TIDAL SLEEP pohybující se na hranici devadesátkového emocionálního hardcoru a screama s důrazem na melodiku.
Druhé pokračování historek z dávných římských dějin, podávaných znovu na pořádném ocelovém podnosu EX DEO, jakoby symbolicky zrcadlilo rozdíl mezi Římem v dobách Romulových a v dobách Caligulových.
Konečně to začalo vypadat dobře a kapela je v troskách díky osobním problémům. Škoda. EP „Λ ♦ Λ ♦ Ø“ dokazuje, že APOSTATE byli připraveni na velkou desku...
Nie je zvykom opomenúť čokoľvek nové od ULVER. Ak už sa u nás nedočká pozornosti ani kuriozita „Childhood´s End“...
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.