SYLOSIS - Monolith
Pro jistotu se odkopu hned na počátku. Melodický death metal v lásce nemám. Existuje jen několik výjimek a britští SYLOSIS jsou jednou z nich. Možná je to proto...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro jistotu se odkopu hned na počátku. Melodický death metal v lásce nemám. Existuje jen několik výjimek a britští SYLOSIS jsou jednou z nich. Možná je to proto...
Výborná japonská popová speváčka a herečka, známa napríklad zo spolupráce s jazzovou hudobníčkou a skladateľkou filmovej anime hudby Yoko Kanno, vydala minulý rok kompiláciu svojich skladieb vyprodukovaných v rokoch 2005-2012...
Bylo jen otázkou času, kdy djentový trend začne hledat nové cesty v poněkud obskurních mutacích s jinými žánry. HACKTIVIST na první poslech zní, jako by do mladé švédské hvězdy VILDHJARTA narazil Fred Durst z LIMP BIZKIT.
Michael Gira zo SWANS má celkom dobrú ruku na samorastov s akustickou gitarou: kedysi objavil dnes populárneho Devendru Banharta...
Kapela, která rychle v roce 2012 vyrostla na bedrech Alexe Eriana, jenž byl zásadní tváří deathcorových nestorů DESPISED ICON, a Miguela Lepage z death/crabcorové zábavovky BLIND WITNESS...
ANAAL NATHRAKH se dostali do stádia, kdy už nám nestojí ani za velký článek a podrobnější rozbor. Ne...
Medové motúzy pod nosom redefinované. Stojí za povšimnutie, že krstný otec ambientu vydal Ódu na svetlo práve v zime. Sama o sebe je slnečná a príjemne lenivá...
Nenechte se prosím odradit hned první otázkou, ale zeptat se prostě musím. Víte co je „djent-step“ nebo „mindfuck“? Ne? Já to také nevěděl, než jsem potkal THE ALGORITHM.
Bez debat. Jedna z nejlepších postrockových desek minulého roku. Možná je můj názor ovlivněn tím, že jsem viděl koncert těchto protinožců...
NIERIKA je takový utajený klenot naší scény. Nechápu, že tato kapela dříme v kopřivnickém podzemí...
Oproti nám mají Němci opravdu bohatou podzemní hardcore scénu a jednou z mladičkých nadějí je právě kvarteto THE TIDAL SLEEP pohybující se na hranici devadesátkového emocionálního hardcoru a screama s důrazem na melodiku.
Druhé pokračování historek z dávných římských dějin, podávaných znovu na pořádném ocelovém podnosu EX DEO, jakoby symbolicky zrcadlilo rozdíl mezi Římem v dobách Romulových a v dobách Caligulových.
Konečně to začalo vypadat dobře a kapela je v troskách díky osobním problémům. Škoda. EP „Λ ♦ Λ ♦ Ø“ dokazuje, že APOSTATE byli připraveni na velkou desku...
Nie je zvykom opomenúť čokoľvek nové od ULVER. Ak už sa u nás nedočká pozornosti ani kuriozita „Childhood´s End“...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!