ANGEL SWORD - World Fighter
Znáte to, některé metalové kapely vydají debutové, velmi tvrdé album a poté s každým dalším následujícím revidují svůj zvuk...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Znáte to, některé metalové kapely vydají debutové, velmi tvrdé album a poté s každým dalším následujícím revidují svůj zvuk...
MARCHE FUNÈBRE pochází z belgických Antverp a jejich doménou je doom metal. Utahaný, melancholický, depresivní...
Vlastně jedinou otázkou ohledem emise třetího alba těchto neurvalých Finů bylo, zda-li to všechno zafunguje i napotřetí.
Skotští DVNE už svým debutem "Asheran" deklarovali snahu propojit dostatečně ostrou moderní postmetalovou hudbu s klasičtěji pojatou progresivní tváří a povedlo se jim to na výbornou.
Charlotte Wessels se proslavila jako zpěvačka holandské skupiny DELAIN. Ta vznikla jako projekt Martijna Westerholta po odchodu z WITHIN TEMPTATION a nakonec před třemi lety jako jeho projekt i skončila...
Nashville je znám z mnoha důvodů, melodický black metal mezi ně však rozhodně nepatří. Přesto se po místních hřbitovech prohání dvojice mladých cápků s corpsepaintem a natáčí tu na VHS kameru klipy ke svým mladickým nerozvážnostem.
V jižním Švédsku nedaleko velkého jezera Vänern se nachází město Vara. Odtamtud pochází mladá kapela THERMALITY.
Díky bohaté diskografii, která v případě HIGH ON FIRE čítá již devět studiových desek, to samozřejmě v případě té jejich poslední aktuální svádí k porovnávání.
Obalu "páté" řadovky ELLENDE dominuje fešně oděná selka-kmotřička zalévající krví (?) jakýsi bizarní květináč...
Finská scéna je bohatá na kapely vycházející z doom či gothic metalu. Ne všechny jsou natolik svébytné a originální...
Po všech stránkách veliký progres předvádějí oproti svému 2 roky starému debutovému albu britští KUROKUMA.
Po industriálně děsivém a dusivě vyhroceném debutu "Atoma" se Stefano Ferrian (původně z PSYCHOFAGIST) postupně obklopil novou sestavou a posunul do trochu jiné formy.
Australští A NIGHT IN TEXAS se zformovali v roce 2010, tedy přesně v časech vrcholící deathcorové horečky, kdy tento rychle do popředí se protlačený žánr začínal svoji cestu dolů.
Novým objavom BDM scény u západných susedov sú PROLAPSED z Hlinska. V zostave Roman Šťulík (gitary, vokály), Vojtěch Hruša (gitary, vokály), Pavel Bouška (bicie) a Ďuri Meliško (basgitara) fungujú od roku 2015.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.