EXHUMED - Death Revenge
Ak by som sa k tomuto albumu dostal skôr, vo vyhodnotení uplynuvšieho metalového roka by skončil veľmi vysoko. Predstavme si ale, že tam je, a pár vetami si priblížme...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak by som sa k tomuto albumu dostal skôr, vo vyhodnotení uplynuvšieho metalového roka by skončil veľmi vysoko. Predstavme si ale, že tam je, a pár vetami si priblížme...
Analepsia, od „analeptikum, liek povzbudzujúci činnosť životne dôležitých orgánov“. Ešte že tak. Nestrácam čas s „extrémnymi“ kapelami, dolujúcimi v kadejakých hnedých tuneloch...
„My sme gore!“ by znelo trúfalo a arogantne od kadekoho, ale keď to o sebe napíšu HAEMORRHAGE, môžete vziať formaldehyd na to, že nekecajú. Súčasný goregrind je z väčšiny „hudlařina“...
Majstri gore a jedni zo zakladateľov brutálneho amerického death metalu o rok oslávia tridsiatku – v roku 1990 by si asi nikto nepomyslel, že žáner bude aktuálny aj o pár desaťročí – a tretieho novembra vydali v poradí štrnásty dlhohrajúci album.
Ďalší zahraničný death metal pre svoje znovuoživené vydavateľstvo našiel Ďuro Haríň na severe. Konkrétne v poľskom meste Żory, kde od roku 2015 pôsobí banda UERBEROS.
V první sestavě v současné době nejtvrdší kapely Mikea Pattona se vlastně jeho jméno ani nevyskytovalo. Základním stavebním kamenem byl Dave Lombardo...
Nanovo sa rozbiehajúce slovenské deathmetalové vydavateľstvo pri hľadaní nahrávok súcich na vydanie rozhodilo siete doma i po svete a prvú americkú bandu zameralo v kalifornskom Victorville.
JUNIUS na své poslední desce přicházejí s žánrovým posunem směrem k přímočařejšímu a i tvrdšímu vyznění...
Na Brutal Assaultu na mě jejich koncertní produkce působila jako živá voda. Dvoumetrový Krakonoš z Chicaga, JR Robinson, je zjev k pohledání, a u mnohých by to uhrál na své charisma i kdyby tam jen přednášel své básničky bez jakéhokoliv hudebního doprovodu.
Sólové EP kytaristy z DISPERSE z mého pohledu vlastně překonává materiál, který tvoří pro svoji „hlavní kapelu“, která se letos představila i na Brutal Assaultu a zřejmě měla být podobným zpestřením programu...
Ani netuším, čo sa podpísalo pod fakt, že na tretí album Anglánov DYSCARNATE bolo treba čakať vyše päť rokov...
Pětka ze Sydney je tu s novým albem a opět jím potvrzuje pozici nejnadějnější kapely z mladých metalcoreových kapel.
Pro mě možná nejlepší novodobé album ULVER. Vychází ze synthpopu devadesátých let a na rozdíl od většiny materiálů, které vyrostly z této žánrové krabičky...
Třetí řadové album skvadry z Long Island mi dává vzpomenout na zlaté doby, kdy spojení matematiky, grindu a deathcore produkovaly výborné kapely jako ION DISSONANCE.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.