DAWN TO COME - EP
Velmi příjemné překvapení z východního cípu Slovenska mi přivodili touto nahrávkou postrockoví prešováci z DAWN TO COME. Loni na Fluffu byli ještě dva a na sklonku minulého roku již vydali první EP v trojici čítající kytaru...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Velmi příjemné překvapení z východního cípu Slovenska mi přivodili touto nahrávkou postrockoví prešováci z DAWN TO COME. Loni na Fluffu byli ještě dva a na sklonku minulého roku již vydali první EP v trojici čítající kytaru...
Jolana Lacková si vypočula príbeh Ladislava Erbana, ktorého NKVD zavliekla po oslobodení Košíc na nútené práce do ZSSR, a to priamo od samotného zavlečeného.
Mám tu další typ pro milovníky rockové matematiky. Z krásného jihovýchodního cípu Kanady pochází kvarteto vousatých počtářů, kteří si rádi ujedou na nějakém tom intoxikačím večírku.
Dnes bych rád věnoval tichou vzpomínku kapele, která po mnoho let vnášela do domácích blackmetalových krypt svěží vůni rostlinné stravy, nadhledu i angažovanosti.
Pokud americká kapela sama sebe definuje jako screamo, jedná se většinou o pochybné spolky, které mají s kořeny tohoto žánru pramálo společného. Pocitáři z PIANOS BECOME THE TEETH jsou čestnou výjimkou.
Toto splitko doporučuji všem, kteří chtějí docílit invalidního důchodu prostřednictvím duševní nemoci. Jsou to poctivé švýcarské kapky, které vám při dlouhodobém užívání přivodí šílenství.
Sasha Dunable je jedním z těch hudebních neposedů, kteří musí neustále něco tvořit. Sotva se usadily dojmy z alba „Valley Of Smoke“ jeho „domovských“ INTRONAUT...
Další kapela z Orlanda. Upřesním - další matematická kapela z Orlanda. Ale nebojte se. Tentokráte ze zcela odlišného hudebního spektra, než jsou nedávno recenzovaní death-grindoví technici z QUARTER THE VILLAIN.
Zde je jedna z mých nejmilejších instrumentálních nahrávek minulého roku. DIOS TRIO produkují pohodový instrumentální post rock, který často koketuje s rytmickou hravou matematikou a dává vyniknout výtečným nápadům a instrumentálnímu umu protagonistů...
Dobrých technických death-grindových spolků není nikdy dost. Tato orlandská sbírka řezníků surfuje hlavně na vlně moderního, chaosem opředeného brutálního válcování...
Jsem skálopevně přesvědčen o tom, že subžánr „real screamo“ na last.fm vznikl hlavně díky tomu, že si nálepkou „screamo“ začaly přisvojovat kapely jako ALESANA.
Temná epická hniloba z Hamburku a Hannoveru se na svém debutním albu „Epos“ představila jako nadějná variace na neocrustové giganty formátu FALL OF EFRAFA...
Mám rád nápadité hudební úchylárny a to je i hlavní důvod, proč bych všem podobně zaměřeným s radostí podal informaci o této bandě exotů, kteří experimentují na poli math rocku a to zdaleka nejen s kytrovými efekty...
Bandička moderně znějících metalcoristů z kanadského Vancouveru na sebe nejvíce upozornila zajímavým debutem před šesti lety a následně v roce 2008, kdy vyšlo společné splitko s žánrově spřízněnými THE ARUSHA ACCORD.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!