THE BLACKSTONE CHRONICLES - Unspoken Regrets
Na spočítání opravdu kvalitních domácích deathmetalových hord by mně stačily prsty na jedné ruce a jsem velmi rád, že mladý dorost již vystrkuje růžky a snaží se drát mezi elitu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na spočítání opravdu kvalitních domácích deathmetalových hord by mně stačily prsty na jedné ruce a jsem velmi rád, že mladý dorost již vystrkuje růžky a snaží se drát mezi elitu.
Tak takhle by to celkem i mohlo jít. Pětice pocházející z americké Pensylvánie se na svém druhém albu ukazuje jako těleso schopné výrazněji promluvit do současného metalcorového dění.
Jedna z nejlepších nu-metalových nahrávek u nás. Škoda, že je tady s více jak desetiletým zpožděním. V recenzi minulého materiálu jsem napsal, že budu přísnější...
Tento materiál působí tak trochu jako domácí zjevení. Konečně kapela, jež se označuje za post-hardcore, a místo crossoveru i něco velmi příbuzného post-hardcoreu také skutečně hraje.
APOSTATE jsou současným domácím fenoménem mladé technicky orientované metalcorové scény. Kapelu plnou rusky hovořících mladíků jsem zaregistroval před rokem a půl na koncertě...
Hned na počátku musím říci, že se tato nahrávka moc nepovedla, ačkoliv se jedná o kapelu, která živě patří k těm silnějším hráčům z mladé generace současné domácí deathcoreové scény.
Domácí deathmetalový objev roku 2010. Několik ostřílených veteránů si řeklo, že tu zeje díra po kvalitním oldschoolovém smrtícím kovu švédského střihu a tak založili kapelu.
Není na domácí scéně moc kapel, které by mohly svůj materiál bez ostychu měřit s těmi největšími v zahraničí. GODLESS TRUTH touto nahrávkou však opět dokázali...
Trio z Virginie tak trocha klame telom. Vďaka tomu, že je táto kapela personálne spätá so spolkami ako AGORAPHOBIC NOSEBLEED a ENEMY SOIL, býva často formálne zaraďovaná do smeru grindcore.
Po dlhých štyroch rokoch sa WEEDEATER opäť hlásia s novým albumom. Hneď na úvod musím poznamenať, že na „Jason... The Dragon“ (ktorého názov je opäť podarená slovná hračka) zostáva všetko po starom.
Že toho grindcore ještě pořád nemáte dost? No prosím. Proud nových nahrávek zdá se nebere konce. Ještě než nás svým novým výtvorem (doufejme) potěší finské božstvo ROTTEN SOUND...
LIFELOVER jsou ukázkovým případem toho, jak se může kdysi nadějná kapela během pár let proměnit v neškodné, bezzubé, ničím nepřekvapující tělesto. Po slibných nahrávkách „Pulver“ a především „Erotik“ přišel kontinuální propad kvality...
Album „Felony“ od amerických EMMURE není nic extra složitého. Pomalejší tempo provází podladěné, sekané kytary a jednoduchá, ale zato drtivá rytmika. To tu samozřejmě bylo již mnohokrát.
Skutečně neexistuje moc frází, které by se pro popsání nového EP tohoto občasně se scházejícího spolku nedaly zkopírovat z mých nedávných recenzí jiných grindových nahrávek.
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě napamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.