LEAFBLADE - Beyond, Beyond
LEAFBLADE jsou poměrně příjemným britským seskupením, které utvořil hudebník a vokalista Sean Jude společně se svým známějším kolegou Dannym Cavanaghem (ANATHEMA).
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
LEAFBLADE jsou poměrně příjemným britským seskupením, které utvořil hudebník a vokalista Sean Jude společně se svým známějším kolegou Dannym Cavanaghem (ANATHEMA).
Skutečně povedená taškařice o tom, kterak Američané objevili Ameriku. Sotvaže dozní první a největší vlna zájmu o symfonický power metal se ženským zpěvem...
ILLEGAL ILUSION s aktuální materiálem „Veto“ dokazují, že i u nás vznikají procítěné vyzrálé a plnohodnotně dotažené LP s vlastním ksichtem a názorem.
Americká strašidla MUDVAYNE se dokázala vyrovnat s opovržením, kterému v současnosti čelí nu-metalová scéna a v době, kdy to většina jejich kolegů zabalila...
Čtyřskladbové mini s všeříkajícím názvem „Our Twilight“ uvádí na svět finskou formaci BARREN EARTH. Čas ukáže, jestli se bude jednat pouze o jednorázový projekt...
THEATRE OF TRAGEDY se stále nechtějí odebrat do zaslouženého důchodu a opět vydávají soubor teskných písní. V jejich případě se tak kruh uzavírá a po desetiletí experimentální tvorby se vracejí do pochmurných koutů hudebního spektra.
Kombinácia valivých sludge riffov a post-hardcorovej energie s ničivou silou grindcore je odpoveďou Američanov GAZA na otázku, či sa súčasná post éra dá posunúť ešte niekam ďalej aj žánrovo a formálne.
Debutovým materiálem se představují roudničtí stoupenci trudnomyslného symfonického doom metalu se silným gotickým akcentem. Paběrkující housličky, hutný mužský vokál...
Nejsem žádným velkým znalcem poměrně obsáhlé diskografie finských AZAGHAL, takže nejnovější desku „Teraphim“ hodnotím s víceméně čistým štítem. Tu a tam ale člověk přeci jen něco zaslechne...
Ďalší z tohtoročnej rady hviezdnych projektov uzrel svetlo sveta za výrazne menších očakávaní, než tomu bolo v prípade dlho avizovaného debutu superskupiny SHRINEBUILDER.
„Almost Home“ je páté album vtipálků EVERGREEN TERRACE, kteří se výstižně prezentují jako punk/metal/hardcore kapela. Zajímavé je, jak uvedené styly kombinují.
Bánskobystrické instrumentální bratrstvo natočilo v minulém roce po třech letech další materiál, který by se mohl zařadit do zlatého fondu slovenské metalové scény.
Debutové album švédských APATI je jednou z odpovědí na v současnosti dosti populární depresivně – blackmetalové hnutí. Bohužel se kapela řadí do ranku těch méně výrazných...
Debut mladé strakonické crossoverové úderky OVERSIGHT v sobě mísí prvky olschoolového hardcore, thrashe, punku i rockových aranží. Nejtypičtějšími znaky „Sweet Insanity“ jsou neurvalý...
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.