OBLITERATE - Something Wrong
OBLITERATE působí na slovenské grindové scéně již řadu let (konkrétně 17), avšak to, co v pohodě stačí na košický region, v lepším případě pak na celou Slovenskou republiku...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
OBLITERATE působí na slovenské grindové scéně již řadu let (konkrétně 17), avšak to, co v pohodě stačí na košický region, v lepším případě pak na celou Slovenskou republiku...
Švédští vtipálci a mistři různých převleků BIRDFLESH, kteří jsou už myslím dostatečně známi i českému publiku, přesídlují pod ochranná křídla tuzemského labelu Obscene Productions...
Ač se to na první pohled nezdá, dvoučlenné těleso KAUAN nepochází ze země tisíce jezer, nýbrž z ruského Čeljabinsku. Inspirace finskými melancholiky TENHI je však jasně patrná – počínaje samotným názvem kapely („Kauan“ je jedna z desek posmutnělých Finů)...
Svetlo sveta uzrel štvrtý album kapely MIDNIGHT SCREAM z Veľkého Krtíša. Dlhé čakanie naň sa oplatilo, skupine sa podarilo nahrať najzrelší materiál vo svojej kariére.
Relativně nedávno jsme zveřejnili recenzi na prvotinu švédsko/norské kapely SAINT DEAMON. „In The Shadows Lost From The Brave“, ač z žánrových mantinelů nijak nevystupovala...
Očekával-li někdo od navrátilců ARTILLERY něco jiného než čistý thrash metal, pak zřejmě není z této planety. Očekával-li někdo, že „When Death Comes“ bude výtryskem thrashové geniality...
FEN jsou jedním ze zástupců momentálně dosti populární odnože black metalu kombinované s „post“ vlivy, ať už si pod tím představujeme cokoliv. Na tom by ani nebylo nic až tak zvláštního...
Vsetínští DESERT STORM jsou skutečně takovým malým recenzentským oříškem. Od standardní kategorie českých „odnikud nikam“ heavy metalových kapel se poměrně slyšitelně odlišují vším...
Na poslední dlouhohrající desce se PELICAN znatelně odklonili od svého původního rozvláčného výrazu směrem ke tvrdšímu a přímočařejšímu vyznění. A „EP „Ephemeral“ stvrzuje...
STATIC-X přidávali víc a víc samplované elektronické zvuky do svého metalového nářezu, až dospěli do fáze, kdy se z nich stala regulérně industriální záležitost.
Je-li něco pevnějšího než mořský útes, vytrvalejšího než keňský běžec, nezdolnějšího než tři sta Sparťanů a věčnějšího než Řím, pak je to Joey DeMaiova víra v heavy metal.
Pokud se alespoň občas motáte kolem komiksů, filmů a věcí s nimi spřízněných, jistě pro vás jméno Štěpána Kopřivy není žádnou neznámou. Ty, co od něj četli „Zabíjení“...
Těžkou hlavu měl Daron Malakian začátkem roku 2008. SYSTEM OF A DOWN jsou uloženi k ledu a kolega Serj Tankian vydal úspěšnou desku. Pokud chtěl obhájit své renomé...
Ze seznamu loňských restů je třeba čas od času umazat nějakou tu položku, a tak si dnes prosvištíme sólovou prvotinu kytaristy NEVERMORE Jeffa Loomise „Zero Order Phase“.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.