JEFF LOOMIS - Zero Order Phase
Ze seznamu loňských restů je třeba čas od času umazat nějakou tu položku, a tak si dnes prosvištíme sólovou prvotinu kytaristy NEVERMORE Jeffa Loomise „Zero Order Phase“.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ze seznamu loňských restů je třeba čas od času umazat nějakou tu položku, a tak si dnes prosvištíme sólovou prvotinu kytaristy NEVERMORE Jeffa Loomise „Zero Order Phase“.
DISTURBED zaujali již svým debutem „Sickness“ z roku 2000 a relativně rychle si se svým mixem moderního a tradičního metalu vypracovali slušnou pozici na metalové scéně.
STINKING LIZAVETA hrají sice čistě instrumentální hudbu, ale v jejich případě se není potřeba bát dalšího módního post-rockového rozjímání. „Sacrifice And Bliss“ logicky navazuje na své starší předchůdce a předkládá desítku na povrchu obhrouble znějících skladeb.
Ani další ze sólových pokusů Tima „Rippera“ Owense (po eponymním albu projektu BEYOND FEAR z roku 2006) zřejmě není předurčen k tomu, aby jeho prostřednictvím majitel výrazné vokální výbavy došel uznání...
Když před čtrnácti lety navždy zmizel kytarista MANIC STREET PREACHERS Ritchie James Edwards, nezůstal po něm jen osobní automobil nalezený poblíž mostu Severn na jihozápadě Británie...
V porovnání s latexovou minulostí značně odlehčeně působí album „Bukkake Express“, které po šesti letech připomnělo existenci projektu KAVIAR KAVALIER.
Newyorčané letos nahráli svou nejlepší desku. Takto lakonicky by se dalo jejich třetí album „It´s Blitz!“ zhodnotit. Novinka na rozdíl od svých nervnějších předchůdkyň nabídne daleko kultivovanější hudební výraz...
Devin, prečo radšej neoddychuješ? Prečo nám to robíš? Keď už aj dlhoročný fanúšik krúti hlavou v priebehu celej hodiny trvania nového albumu, asi niečo nebude v poriadku s naším kanadským hrdinom.
Na poměrně dosti neotřelém žánrovém soutoku staví alernativně metaloví finové MEDEIA. Uslyšíte zde úlomky black-deathu, metalcoru, grindcoru i gotiky a u mikrofonu jako bonus nenaleznete nikoho jiného než Keijo Niinimaa z ROTTEN SOUND.
První deska ANIMAL HATE „Bells Of Acheron“ mě svého času celkem potěšila, neb takto sympatická black/death metalová směsice se v našich luzích a hájích rozhodně nevyskytovala na každém druhém rohu.
Pokud ještě nejste přesyceni všemožnými post odnožemi hudby a stále vás neomrzelo nekonečné omílání inspirací ISIS, MONO, PELICAN a dalších zasloužilých skupin...
Haruki Murakami je bezesporu nejznámějším japonským spisovatelem současné doby, přestože do obecného povědomí tuzemce se autor dostává teprve v posledních letech.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě napamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.