DAYS OF BETRAYAL - Autumn´s Coldest Embrace
„Cože pro mě dneska máte? Belgický metalcore? Mlask!“, mlsně se olizuji a s chutí se těším na nové svěží dítko z jedné velké evropské kolébky tohoto žánru.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Cože pro mě dneska máte? Belgický metalcore? Mlask!“, mlsně se olizuji a s chutí se těším na nové svěží dítko z jedné velké evropské kolébky tohoto žánru.
U nitrianskych „potratov“ je všetko po starom. Neviem si vlastne ani predstaviť, čo by sa eventuálne mohlo zmeniť – ABORTION nie sú NAPALM DEATH (i keď obdiv k britským legendám Lepra a spol.
Tak tohle je taky pěkně vykutálená partička. Trio z německého Chemnitzu očividně miluje divoké večírky spojené s poslechem řádně neohrabané rockové hudby.
Určitě jste už každý alespoň jednou viděl výlov kaprů. Síť doslova narvaná třepotajících se ryb jakoby trošku připomínala situaci na cz/sk death metalové scéně.
Že se THRESHOLD nadobro vzdalují progresivním a art-rockovým vodám, to už bylo zřejmé na jejich minulém albu „Subsurface“ a novinka „Dead Reckoning“ na tento kurs plynule navazuje.
Jako reklama na malinovou šťávu vypadá obal včetně bookletu (mimochodem povedeného) nového alba bratislavských nesmlouvavců ABHORRENCE. Předchozí zásek jménem „Burial Of Evil“ potěšil svým tahem na branku a zručnou instrumentací.
Není už žádnou novinkou, že u tuzemských vydavatelů nachází živnou půdu nejedna zahraniční kapela. Výjimkou nezůstává ani rozjíždějící se label Damage Done Records...
Na českém hardcoreovém nebi byla zpozorována nová kometa. Září jasným světlem a blíží se vysokou rychlostí. Řeč je o pražských FLOWERS FOR WHORES, v jejichž sestavě najdeme jména v minulosti spjatá s kapelami jako KEVORKIAN či ABHORRENCE.
Cédečko Američanov TWELFT GATE som si vybral na slepo z jednej veľkej redakčnej krabice, pretože sa mi zapáčil obal. Túto mačku vo vreci som si doniesol domov a nejaký ten čas som sa k nej nedostal.
Atlantskí ZOROASTER, ďalší z radu milovníkov morských oblúd, sa v katalógu obvykle ortodoxne blackmetalového labelu Battle Kommand Records objavili znenazdajky ako jedna z vydavateľských priorít.
Jako s hlavou ve svěráku si musí připadat posluchač tohoto disku. Dvacetiminutová (když počítáme i z hlediska originality již značně omšelou dlouhou pauzu na konci) hudební nálož z dílny americko-holandského uskupení není věru pro příliš citlivé nátury.
Další zahraniční akvizicí vydávající u slovenského labelu Deadbutcher Records jsou mladíci z německého Braunschweigu slyšící na jméno COMMANDO. Pokud ještě stále tápete nad tím...
Rok se s rokem sešel a máme tu na stole nové CD EDENBRIDGE. Nedávno jsem tu chválil „Shine“ a už by to chtělo recenzi novou. Lanvall a jeho parta najeli na systém...
Za nechutným obalom hľadaj ešte hnusnejšiu muziku. V prípade šibnutých Američanov CRETIN platí jedno zo základných pravidiel tvrdej rockovej a metalovej hudby na sto percent.
V jednoduchosti je síla. Nikterak komplikovaná, leč skvěle poskládaná doom/post-metalová kolekce. PILLAR OF LIGHT doručili naléhavou, rozervanou a po emoční stránce velmi silně vybavenou desku. Láska na první poslech. Nejlepší skladba: "Infernal Gaze".
Poslouchat GIGAN je těžší než pracovat v kamenolomu. Až o Vánocích jsem se novou kolekcí konečně prokousal a opět došel k závěru, že Američané natočili skvělou desku. Čtvrtou skladbu však stále nezvládám. Lépe stravitelná je snad i plechovka hřebíků.
Švýcarská kapela představuje postrock jako syntezátorový taneční žánr s velkou mírou epiky a filmovosti. Oceňuju tu hlavně snahu uchopit žánr trochu neotřelým způsobem a pokusit se z něj vymačkat nějaké dosud neviděné tvary.
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokojiví a atmosféričtí.
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.