VILE - Depopulate
Když někdo dokáže vstřebat to nejlepší z určitého žánru a pokusí se to ještě úspěšně po svém rozvést, je těžké nacházet slova kritiky. Byla by dlouhá řada notoricky známých argumentů...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když někdo dokáže vstřebat to nejlepší z určitého žánru a pokusí se to ještě úspěšně po svém rozvést, je těžké nacházet slova kritiky. Byla by dlouhá řada notoricky známých argumentů...
Odpověď na otázku, proč vydavatelství lákají kapely s různými úchylnými obaly, texty a nápady, je myslím snadná. Je to asi stejné jako s návštěvností webových stránek – nejvíc se trhne na pornu.
Ono je těžké pořád vypisovat chválu na kapely, které jsou technicky a skladatelsky natolik na výši, že používat dokola slova jako virtuózní, ultrarychlý...
Od běžných grindcorových kapel se angličtí GOREROTTED liší čistým zvukem. Jestliže jsem v souvislosti s prvotinou „Mutilated In Minutes“ vcelku s nadšením chválil jejich schopnost skloubit dřevní primitivitu grindcoru (á la REPULSION) s deathmetalovými postupy CANNIBAL CORPSE a brutalitou raných CRYPTOPSY...
ŠOK! BUM-BÁC! Asi tak by sa dali popísať bezprostredné pocity po vypočutí tejto neuveriteľnej dosky. A s každým ďalším pustením si Milimetrov ticha" tieto pocity naberali na intenzite.
Niekedy je veľmi zaujímavé sledovať, kam medzičasom dospeli jednotliví reprezentanti škandinávskej extrémnej muziky. Medzi black metalovými koreňmi a Garmovým najnovším počinom už nájdeme len jeden spoločný znak - jednoduchosť.
Poslední studiová výprava brněnského „Ticha jež bylo zapomenuto“ "KA BA ACH" voněla bodavým větrem egyptské noci, plným písku, zmaru a tmy. Čas však od návštěvy stále populárnějších hrobek přece jen pokročil a tak zasloužilí experimentátoři raději rychle přichystali další přírůstek do svého...
Už od prvních tónů desky poznáte, do jaké míry se belgičtí Prejudice dokázali oprostit od přithrashlého zvuku a jistých zvukových i hudebních nečistot své prvotiny Broken Promises.
Nálepku „slovenští Napalm Death“ už Obliterate asi nikdo neodpáře a zdá se, že ani oni sami se o změnu tohoto zaškatulkování nesnaží. Jejich poslední promo je toho pouze důkazem.
Představte si, že přijdete do své oblíbené „rockové“ putyky a z repráků se na vás spustí povědomý vrtačkovitý zvuk kytar, řvavý vokál a typicky švédské pokroucené melodie… „Aha“...
Nový německý čůrací vibrátor je sice pouze mini, ale i to stačí ke zjištění, že z ujetého německého tria jaksi mírně vyprchává nápaditost, ačkoli poslední CD Sadochismo se u Ablated recs.
Starší dílko, jen co je pravda. Přesto mne basák Timo požádal, abych ho v recenzi trochu oživil. Takže proč ne, slib je slib. Nikdo už myslím nepochybuje o tom...
I ve slunném a vínem opilém kraji kolem francouzského Lille se najde parta umíněnců, kteří otravují vinařům jejich odpolední siestu deathgrindovým rámusem.
Zvuk piána startuje novinkový jednoskladbový sigl Slováků DESECRATED DREAMS, kterým vyšla loni u Metal Age zasloužená debutní placka “Feelings of Guilt“.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.