Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ZPRAKU! hrají středoškolský punkrock, lépe řečeno jeho modernější modifikaci, upomínající na americké BLINK 182. 12 skladeb, které obsahuje toto CD je nazpíváno v češtině a kapela se nás ve svých textech snaží vtáhnout do svých osobních příběhů...
Tak dlouho jsme čekali na novinkovou desku brněnských FORGOTTEN SILENCE, až jsme se konečně dočkali. Ovšem spokojené pomlaskávání může přicházet pouze od těch neinformovaných jedinců...
Táborská kapela F.O.B. patří na tuzemské scéně již mezi slušně zavedená tělesa. Po sedmi letech existence, dvojici dem a jednoho MC nadešel čas pro plnohodnotnou prvotinu...
Tuto (prý) novou hvězdu britského hudebního nebe nelze brát chtě nechtě v žádném případě jako seriózní kapelu. THE DARKNESS se ve své tvorbě snaží zřejmě navodit atmosféru metalových a rockových desek počátku 80.
BERSERK? „Rites of Supremacy“? Jak tvořivý a hluboký název. Starý brach Elvis by se jistě podivil, kdyby viděl jakých podob a mutací na sebe může vzít revoluce...
„No tedy pánové, co budeme dělat? Máme kultovní status a armádu věrných fans po celém světě (aspoň nám to tvrdí label), po třinácti letech pátou desku...
Ať hledám, jak hledám, stále nemohu nalézt kombinaci amerického deathmetalu se švédským stylem, ani ono unikátní sólování, jež avizuje infosheet Morbid.
Jméno JAM BOY SLIM drtivé většině z vás určitě neřekne skoro nic, ale vězte, že tahle hardcore - crossoverová partička z Domažlic, pokud si udrží svůj zdravý a nezkažený přístup k tak ohmatané věci...
Když někdo dokáže vstřebat to nejlepší z určitého žánru a pokusí se to ještě úspěšně po svém rozvést, je těžké nacházet slova kritiky. Byla by dlouhá řada notoricky známých argumentů...
Odpověď na otázku, proč vydavatelství lákají kapely s různými úchylnými obaly, texty a nápady, je myslím snadná. Je to asi stejné jako s návštěvností webových stránek – nejvíc se trhne na pornu.
Ono je těžké pořád vypisovat chválu na kapely, které jsou technicky a skladatelsky natolik na výši, že používat dokola slova jako virtuózní, ultrarychlý...
Od běžných grindcorových kapel se angličtí GOREROTTED liší čistým zvukem. Jestliže jsem v souvislosti s prvotinou „Mutilated In Minutes“ vcelku s nadšením chválil jejich schopnost skloubit dřevní primitivitu grindcoru (á la REPULSION) s deathmetalovými postupy CANNIBAL CORPSE a brutalitou raných CRYPTOPSY...
ŠOK! BUM-BÁC! Asi tak by sa dali popísať bezprostredné pocity po vypočutí tejto neuveriteľnej dosky. A s každým ďalším pustením si Milimetrov ticha" tieto pocity naberali na intenzite.
Niekedy je veľmi zaujímavé sledovať, kam medzičasom dospeli jednotliví reprezentanti škandinávskej extrémnej muziky. Medzi black metalovými koreňmi a Garmovým najnovším počinom už nájdeme len jeden spoločný znak - jednoduchosť.
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.