Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Od běžných grindcorových kapel se angličtí GOREROTTED liší čistým zvukem. Jestliže jsem v souvislosti s prvotinou „Mutilated In Minutes“ vcelku s nadšením chválil jejich schopnost skloubit dřevní primitivitu grindcoru (á la REPULSION) s deathmetalovými postupy CANNIBAL CORPSE a brutalitou raných CRYPTOPSY...
ŠOK! BUM-BÁC! Asi tak by sa dali popísať bezprostredné pocity po vypočutí tejto neuveriteľnej dosky. A s každým ďalším pustením si Milimetrov ticha" tieto pocity naberali na intenzite.
Niekedy je veľmi zaujímavé sledovať, kam medzičasom dospeli jednotliví reprezentanti škandinávskej extrémnej muziky. Medzi black metalovými koreňmi a Garmovým najnovším počinom už nájdeme len jeden spoločný znak - jednoduchosť.
Poslední studiová výprava brněnského „Ticha jež bylo zapomenuto“ "KA BA ACH" voněla bodavým větrem egyptské noci, plným písku, zmaru a tmy. Čas však od návštěvy stále populárnějších hrobek přece jen pokročil a tak zasloužilí experimentátoři raději rychle přichystali další přírůstek do svého...
Už od prvních tónů desky poznáte, do jaké míry se belgičtí Prejudice dokázali oprostit od přithrashlého zvuku a jistých zvukových i hudebních nečistot své prvotiny Broken Promises.
Nálepku „slovenští Napalm Death“ už Obliterate asi nikdo neodpáře a zdá se, že ani oni sami se o změnu tohoto zaškatulkování nesnaží. Jejich poslední promo je toho pouze důkazem.
Představte si, že přijdete do své oblíbené „rockové“ putyky a z repráků se na vás spustí povědomý vrtačkovitý zvuk kytar, řvavý vokál a typicky švédské pokroucené melodie… „Aha“...
Nový německý čůrací vibrátor je sice pouze mini, ale i to stačí ke zjištění, že z ujetého německého tria jaksi mírně vyprchává nápaditost, ačkoli poslední CD Sadochismo se u Ablated recs.
Starší dílko, jen co je pravda. Přesto mne basák Timo požádal, abych ho v recenzi trochu oživil. Takže proč ne, slib je slib. Nikdo už myslím nepochybuje o tom...
I ve slunném a vínem opilém kraji kolem francouzského Lille se najde parta umíněnců, kteří otravují vinařům jejich odpolední siestu deathgrindovým rámusem.
Zvuk piána startuje novinkový jednoskladbový sigl Slováků DESECRATED DREAMS, kterým vyšla loni u Metal Age zasloužená debutní placka “Feelings of Guilt“.
Tihle mladí Švédové zřejmě svého upsání se ISP nyní litují, nicméně pravdou je, že CD vyšlo a je mezi lidmi. Nakolik přitom kapelu Immortal odrbal či neodrbal ponechme zasvěcenějším… Sbírka sedmi uchroptěných deklamovánek...
Jsou kapely, pro které je obal od Ziga logem, určujícím styl. Nezaručuje ovšem kvalitu. Regorge naštěstí patří mezi ty, které se podobnými malůvkami primárně sortovat nepotřebují.
Pokud mě paměť neklame, tak tenhle americký matroš měli vydat Immortal Souls jako splitko s Craniotomy. Ze známých důvodů se tak zřejmě nestane. Proto si račte poznamenati...
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.