CARNAL NECROSIS - Origins Of Malevolence
Nanovo sa rozbiehajúce slovenské deathmetalové vydavateľstvo pri hľadaní nahrávok súcich na vydanie rozhodilo siete doma i po svete a prvú americkú bandu zameralo v kalifornskom Victorville.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nanovo sa rozbiehajúce slovenské deathmetalové vydavateľstvo pri hľadaní nahrávok súcich na vydanie rozhodilo siete doma i po svete a prvú americkú bandu zameralo v kalifornskom Victorville.
JUNIUS na své poslední desce přicházejí s žánrovým posunem směrem k přímočařejšímu a i tvrdšímu vyznění...
Na Brutal Assaultu na mě jejich koncertní produkce působila jako živá voda. Dvoumetrový Krakonoš z Chicaga, JR Robinson, je zjev k pohledání, a u mnohých by to uhrál na své charisma i kdyby tam jen přednášel své básničky bez jakéhokoliv hudebního doprovodu.
Sólové EP kytaristy z DISPERSE z mého pohledu vlastně překonává materiál, který tvoří pro svoji „hlavní kapelu“, která se letos představila i na Brutal Assaultu a zřejmě měla být podobným zpestřením programu...
Ani netuším, čo sa podpísalo pod fakt, že na tretí album Anglánov DYSCARNATE bolo treba čakať vyše päť rokov...
Pětka ze Sydney je tu s novým albem a opět jím potvrzuje pozici nejnadějnější kapely z mladých metalcoreových kapel.
Pro mě možná nejlepší novodobé album ULVER. Vychází ze synthpopu devadesátých let a na rozdíl od většiny materiálů, které vyrostly z této žánrové krabičky...
Třetí řadové album skvadry z Long Island mi dává vzpomenout na zlaté doby, kdy spojení matematiky, grindu a deathcore produkovaly výborné kapely jako ION DISSONANCE.
Havířovskí, od roku 2013 existujúci DEAD CARNAGE sa postarali o deathmetalové prekvapenie, aké som od nich ani nečakal. Predošlé splitko so SOUL MASSACRE z toho istého mesta mám...
V nekonečnom príleve nových metalových nahrávok by nemalo zapadnúť, že ešte v apríli vyšiel druhý dlhohrajúci album aj newyorským sci-fi tech/death metalistom ARTIFICIAL BRAIN.
SMA pokrytie kvalít slovenskej metalovej scény vzali fakt zoširoka a tak sa 13. júna dočkala vydania debutového albumu prešovská skupina ALTER EGO. Existuje od roku 2008...
Pred pár týždňami som som pre iný web napísal recenziu na nový album japonských navrátilcov VOMIT REMNANTS a končil som ju zhruba nejako tak, že marylandskí USBDM titani sa na svojej novinke budú musieť vytiahnuť...
Nijako som nemal v pláne recenzovať záležitosť z „light“ oblasti, teda melodický metal, ale keď už vyfasujem originálne CD...
Tuším sa nejako slabšie venujem grind coru, tak mi aj nezrecenzované skysli napr. vydarené (kedysi) novinky od THE KILL, CAPTAIN CLEANOFF alebo MAGRUDERGRIND...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.