PREJUDICE - Broken Promises
Poměrně neznámá kapela, že? Viděli jste už někdy někde leták Prejudice? Nebo snad jejich CD? Ne? No, nedivím se, Prejudice jsou z Belgie a asi toho moc na propagaci nedělají.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poměrně neznámá kapela, že? Viděli jste už někdy někde leták Prejudice? Nebo snad jejich CD? Ne? No, nedivím se, Prejudice jsou z Belgie a asi toho moc na propagaci nedělají.
Tak, nebe se otevřelo a šílení Frantíci opět udeřili! Udeřili sice již minulé léto, takže recenze je malinko neaktuální, ale dřív to v SR nešlo. V SR5 jste mohli s těmihle grind/deathery ze Štrasburku najít pokec a taky recenzi na jejich druhé CD Ex-pulsion.
Inflammatory jsou nová mladá partička z Prahy. Ještě moc nehrají, ale loni stvořili v Megasoundu malé promo, na které se nachází pět věcí. Promo trpí v podstatě všemi nemocemi prvních počinů.
Další dávka bestální romantiky v podání prapodivné kapelky „vláda macešek“. Dvojice Jůza/Kalibán a spol. opět udeřila na naše mozkové pleny svou schizofrenní tvorbou s nádechem avantgardy a feelingu českého hudebního undergoundu let sedmdesátých.
Britská méně známá death/grind/gore bruska od méně známé UK firmy. Ano, nelze říci, že by se v polední době Spojené království vyznačovalo množstvím nových deathmetalových smeček.
A opět na nás útočí naši slovenští bratia. Naštěstí ovšem jen na naše sluchovody, protože jinak bychom to proti jejich MIGům 29 asi těžko vychytali. Minimalistické brutal duo ze Žiliny se loni rozhodlo konečně něco spáchat ve studiu.
Ajajaj... To bolí. Promokazeta, na které je napsáno „recorded live in living room“ obvykle nevěstí nic dobrého. Výjimkou jsou u nás snad jen F.O.B. a jejich dema „ze stodoly“.
No nazdar, veselí hoši z Jihoafrické republiky vyrukovali s novým albem. Žel neslyšel jsem jejich poslední desku Fink, která už nesla stopy nových postupů...
Hmmm... Fakt nechápu, z čeho jsou všichni ohledně téhle kapely tak úlítlí. Já teda chápu, že Chronic Corpora Infest mělo hodně krutej gore obal, že mexičtí Disgorge (neboť o těch je řeč) mají i pěkně odporné gore texty...
Tihle Němci mne dostali. Dělají si co chtějí, vypadají jako banda vyhulených mozků, ale jsou to fajn lidi a hrají super muziku. Možná, že i přes svou „neortodoxní“ image jsou víc ortodoxní...
Jen málo německých deathových kapel prorazilo hranice vlastní země. Mezi těch pár, které občas zavítají i k nám, patří Profanity. Jejich dřívější tvorba byla jaksi melancholická.
No, řekněte sami – chce snad někdo něco nového od těchto mohykánů švédské deathové scény? Já bych si troufl tvrdit, že ne. Centinex mají své zaryté odpůrce...
Hmm, tak o téhle kapelce jste se dočetli v rozhovoru, takže už víte, co máte očekávat. Ano, ačkoli jsou někteří členové Caress zainteresováni i jinde (řekněme v grindu)...
Tenhle materiál by měl už dnes být venku jako split CD se slovenskými Brainbleed, ale ještě jsem to v distrech neviděl. Jinak B.E. jsou zčásti pohrobky Exhumace (bicman Hlen)...
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.