SINNOCENCE - Demo 2000
Slovní hříčka v názvu nic konkrétního, leč směs rocku a doommetalu, kterému podle svých slov v infolistu hodlají do budoucna nadávat „sladký metal“. A ejhle – pánové a dáma mi to chtějí usnadnit...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slovní hříčka v názvu nic konkrétního, leč směs rocku a doommetalu, kterému podle svých slov v infolistu hodlají do budoucna nadávat „sladký metal“. A ejhle – pánové a dáma mi to chtějí usnadnit...
Někde mezi black metalem a Spice Girls může stát jen jediný člověk v galaxii. Dal metalu konce dvacátého století smysl a hromady nových impulzů, přičemž přišel o vlasy a psychické zdraví.
Sacrist mají na naší scéně zajímavé postavení. Blackem načichlá muzika s automatem se moc často nevidí. Už minulé dílko Unholy Voices napvědělo, že původně dimmuborgirovský klávesový klon se chce ubírat vlastní cestou.
Hej, krovy prastarých pivovarů, v jejichž kotlích bublá a vře prastarý černý mok, nepodlehly zuřivému vrtání avantgardních červotočů! Ještě stále vaří temní sládci severu svoje hymny zla a pekel...
Hoj vy žírné pláně Albionu, hoj vy temné hvozdy prastarých Druidů, hoj vy přemocné metalové kořeny, světem hýčkané a milované, zatracované a nenáviděné...
No, tak mám v notesu zase o objev víc… Irští chasníci se sličnou děvou v čele to už nějaký ten pátek válí, ale teprve The Middle Kingdom bylo díky Hammerheart popřáno mého sluchu.
Ošklivá paní s pleťovou maskou zřejmě pere v pračce své kočky, namísto smažení je žehlí a pak předkládá manželovi jako dezert... alespoň to tak vypadá na obalu nové desky těchto gore blázínků.
Dark Tranqulity se experimentů nebojí. Ty tam jsou časy stylotvorných deathových monolitů, které definovaly švédskou melodiku. Album Projector bylo definitivním zlomem – brutalita si na něm podala ruku s téměř gotickou zasněností a vokál Michaela Stanneho odkryl dechberoucí potenciál.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.