„ … odehrál v průběhu ledna kratší, ale úspěšné turné v Německu a Holansku s CENTINEX a PURGATORY a záhy poté dochází k dlouhodobě naplánovanému ukončení kariéry. Záměrně se tyto informace dopředu nikterak oficiálně nešířily, aby nedocházelo k tomu, že by fanoušci navštěvovali naše koncerty jen díky uvedenému faktu. Chtěl jsem, aby chodili ti, kteří mají HYPNOS rádi bez ohledu na okolnosti a zároveň jsem chtěl předejít možným spekulacím o vykalkulovanosti uvedeného kroku. Důvody jsou víceméně prozaické a není třeba je tajit. Za léta, které jsem věnoval HYPNOS, resp.KRABATHOR, jsem pochopitelně zanedbával osobní život ...“. Tolik úryvek z Brunova překvapivě závěrečného slova, jehož kompletní znění si můžete přečíst na stále ještě (byť minimálně) funkčních stránkách kapely www.hypnos.cz.
ČAD - Veľký tresk
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
BETTER LOVERS - Highly Irresponsible
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
ENSIFERUM - Winter Storm
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
SPHINX - The Deep Ends of the Deep
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
PASSAGE - Crystal
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
DGM - Endless
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.