v pátek vystoupili v New Yorku. Pár fotek najdete na www.brooklynvegan.com. Hrálo se:
01. Welcome to the Jungle
02. It's So Easy
03. Mr. Brownstone
04. Better
05. Live and Let Die
06. Sweet Child O' Mine
07. Knockin' On Heaven's Door
08. Madagascar
(Band Introductions)
09. You Could Be Mine
10. Dizzy Solo
11. The Blues
12. Out Ta Get Me
13. Bumblefoot Solo
14. November Rain
15. My Michelle (with Sebastian Bach)
16. Chinese Democracy
17. T.W.A.T. (There was a Time)
18. Patience
19. I.R.S.
20. Nightrain
21. Robin Finck Solo
22. Paradise City
Sestava:
Axl Rose - Vocals
Robin Finck - Guitar
Ron Thal - Guitar
Richard Fortus - Guitar
Tommy Stinson - Bass
Dizzy Reed - Keyboards
Chris Pittman - Keyboards
Brain - Drums
THRAILKILL - Unperson
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
SEVENTH DIMENSION - Of Hope & Ordeals
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
FAÜST - Death Galore
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
OH HIROSHIMA - All Things Shining
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
STARCHASER - Into The Great Unknown
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
OCCULTA VERITAS - Irreducible Fear Of The Sublime
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.