jsou stále v plné síle. Ve čtvrtek předvedli ve Fukuoce tento set:
01. Detroit Rock City
02. Makin' Love
03. Watchin' You
04. King of the Night Time World
05. Deuce
06. Christine Sixteen
07. Firehouse
08. Got to Choose
09. Kissin' Time
10. Heaven's on Fire
11. I Love It Loud
12. Love Gun
13. God of Thunder
14. Do You Love Me
15. Shout It Out Loud
16. I Was Made For Lovin' You
17. Black Diamond
18. Let Me Go, Rock & Roll
Encore:
19. Medley: Love Her All I Can / Parasite / She / Shock Me (Paul on vocals) / Hotter Than Hell
20. God Gave Rock & Roll To You II
21. Rock & Roll All Night
AND SO I WATCH YOU FROM AFAR - Megafauna
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
NOVA CHARISMA - Metropolitan
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
MONUMENT OF MISANTHROPY - Vile Postmortem Irrumatio
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
REVOLTING - Night Of The Horrid
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
50M ZNAK - Nadechnout se
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
HIDDEN MOTHERS - Erosion / Avulsion
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.