podepsali kontrakt s Roadrunner Records, u nichž vyjde jejich nová nahrávka již 25. září. Název alba zatím není znám. Kapela se kromě toho chystá na evropské turné:
Jun. 05 - Rotterdam, Netherlands, Ahoy (w/ THE WHO)
Jun. 06 - Paris, France, Palais Omnisports de Bercy (w/ THE WHO)
Jun. 07 - London, England, CC Club
Jun. 09 - Fulda, Germany, Airfield (w/ THE WHO)
Jun. 10 - Torino, Italy, Colonia Sonora Festival
Jun. 12 - Zurich, Switzerland, Volkshaus
Jun. 13 - Munich, Germany, Olympiahalle (w/ THE WHO)
Jun. 14 - Rome, Italy, EUR Open Air
Jun. 16 - Leipzig, Germany, Messerhalle (w/ THE WHO)
Jun. 17 - Amsterdam, Netherlands, Melkweg
Jun. 19 - Oberhausen, Germany, Konig-Pilsner Arena (w/ THE WHO)
Jun. 22 - Zagreb, Croatia, Rokaj Festival
Jun. 24 - Bucharest, Romania, Coca Cola Festival
Jun. 25 - Budapest, Hungary Margareth Island Open Air
Jun. 26 - Vienna, Austria, Planet Music
Jun. 30 - Madrid, Spain, La Riviera
Jul. 01 - Valencia, Spain, America's Cup Auditorium
OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.