Tributní album věnované famózním finským pohřebákům právě vyšlo u firem Red Stream a Oak Knoll. Na desku pojmenovanou "Entering the Levitation: a Tribute to Skepticism" přispěli mj. i jejich krajané SHAPE OF DESPAIR. Tracklist má následující podobu:
CD1:
01. NEST - The Gallant Crow (13:49)
02. SHROUD OF BEREAVEMENT - Forge (7:36)
03. SHAPE OF DESPAIR - Aether (8:46)
04. WHY ANGELS FALL - Shroud of Light, Pinch of Endless (9:14)
05. CORPUS OMNI DOMINI - The Rising of the Flames (9:53)
06. OKTOR - The Organium (7:30)
CD2:
01. AARNI - Untitled (7:38)
02. MONOLITHE - Edges (6:44)
03. CALMSITE - Towards My End (5:01)
04. RIGOR SARDONICOUS - Chorale (7:08)
05. DARKFLIGHT - The Raven and the Backward Funeral (6:54)
06. IT WILL COME - The Falls (10.36)
Total running time: 100:49 minutes
Pro více informací navštivte www.foreshadow.info.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.