se chystají na turné do Evropy, nejblíže vystoupí ve Vídni a v Mnichově:
Feb. 05 - Dublin, IRE - Ambassador
Feb. 07 - Belfast, IRE - Palmoral Hall
Feb. 09 - Edinburgh, UK - Corn Exchange
Feb. 10 - Leeds, UK - Leeds University
Feb. 11 - London, UK - Hammersmith Apollo
Feb. 12 - Southampton, UK - Guildhall
Feb. 14 - Nantes, FRA - Trocardiere
Feb. 15 - Madrid, SPA - Riviera
Feb. 16 - Barcelona, SPA - Razzmatazz
Feb. 18 - Bologna, ITA - Estragon
Feb. 19 - Winterthur, SWI - Eulachalle
Feb. 20 - Munich, GER - Tonhalle
Feb. 21 - Vienna, AUT - Gasometer
Feb. 23 - Hamburg, GER - Grosse Freiheit 36
Feb. 24 - Copenhagen, DEN - KB Hall
Feb. 25 - Stockholm, SWE - Annexet
Feb. 26 - Oslo, NOR - Spektrum
Feb. 28 - Amsterdam, NET - Heineken Music Hall
Feb. 29 - Paris, FRA - Zenith
Mar. 01 - Luxembourg, LUX - Den Atelier
Mar. 02 - Antwerp, BEL - Lotto Arena
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.