"Progresivně rocková skupina SEVEN vydává novinku Freedom Call u Nuclear Blast!
Českobudějovická progresivně rocková skupina SEVEN letos oslavila 15 let existence na velkém pódiu největšího tuzemského festivalu Masters Of Rock. Show plná ohňů a dělobuchů byla zaznamenána na chystané první dvojDVD. Společně se SEVEN vystoupil bývalý zpěvák Iron Maiden Blaze Bayley a kytarový čaroděj Victor Smolski z německé legendy Rage. Právě s Rage jeli SEVEN dvě evropské turné a Smolski se stal producentem a textařem nové, sedmé řadové desky Freedom Call.
Kapele se podařil doslova husarský kousek, když letos v létě podepsala smlouvu s největší nezávislou společností na světě, Nuclear Blast. Je to vpravdě historický okamžik pro všechny tuzemské formace. SEVEN prolomili kletbu nad domácí rockovou hudbou, byť zlé jazyky již dvacet let tvrdí, že česká kapela nemá u podobně velkého zahraničního vydavatele šanci.
Aktuální kolekce čtrnáct skladeb dostala definitivní název Freedom Call. Natáčelo se ve studiu Propast Petra Jandy a na desce je mimo jiné skladba z videoklipu No Surrender, který doprovázel limitovanou edici DVD Kajínek. Videoklip je v české i anglické verzi.
SEVEN vyrazí v půli října na česko-slovenské turné s novou kapelou Vlasty Henycha HENYCH 666, bývalého zpěváka a baskytaristy Törr. Ještě před tím absolvují několik samostatných koncertů a rovněž zavítají na krátké turné do Španělska, kde mají zřejmě největší základnu fanoušků v celé západní Evropě.
Více informací najdete na:
www.sevencz.com www.alfedusmusic.cz"
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.