"Progresivní melodici Ascendancy uzavřeli posledním koncertem, odehraným těsně před koncem roku 2011, svou velmi nabitou sezónu.
Z kraje roku strávili Asdcendancy ve studiu, kde natáčeli svou první oficiální desku nazvanou Out Of Knowhere. Na jednu z devíti skladeb si také přizvali zahraniční hosty, (kytarista Mrco Sfogli a zpěvák Tom Englund z Evergray) a hned po vydání desky vyrazili Ascendancy na mega turné se skupinou Arakain. V koncertování pokračovali po celý rok tak, že si na své konto připsali téměř 50 koncertů.
„Mělo jich být přes padesát, ale v průběhu roku se vyskytlo pár akcí, které byly zrušeny, takže ve finále těch odehraných koncertů bylo 46.“ upřesňuje zpěvák Ivan Jakubo.
Do roku 2012 vstoupí Ascendancy volným krokem. „Ten přetlak událostí, které jsme zažili v celém roce 2011 nám dal zabrat, tak jsme si řekli, že z kraje roku trochu ubereme. Libor chystá nové písničky a v tomto období by jsme chtěli vypustit do světa nový singl a natočit k němu klip. Prvním koncertem roku 2012, tak bude až akce 25.2.v Olomouci“ dodává Ivan.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.