Je zrejme dobrou správou, že CRIPPLED BLACK PHOENIX sa neuspokoja s polovičným riešením a miesto zaskakujúceho speváka Matta, s ktorým majú naďalej priateľské vzťahy, si plánujú nájsť lepšiu náhradu.
Vo vyjadrení síce hovoria v prvom rade o odovzdaní sa kapele na plný úväzok, čo zrejme Matt nespĺňal, no kto videl Britov na ich ostatnom turné, ten zrejme potvrdí, že rozhodnutie rozviazať spoluprácu bude fajn pre všetky strany aj z iných dôvodov.
Mimochodom, CBP začnú na budúci mesiac s nahrávaním ďalšieho, tento rok už druhého CD. Doterajší plán je vtesnať naň 4 až 5 skladieb. Ale plány sa u CRIPPLED BLACK PHOENIX moc nenosia.
THE BLACK DAHLIA MURDER - Servitude
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
The Return (2024)
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
LIAR THIEF BANDIT - Icon
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
BERIEDIR - Liminal Spaces
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
VEIL OF CONSPIRACY - Shape of Grief
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
DRACONIS STAR - Another Time
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
THE FUNERAL PORTRAIT - Greetings From Suffocate City
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.