Další potvrzené kapely:
MINISTRY hráli na BA v roce 2016, ale dojem, který Al Jourgensen a jeho kohorta za sebou zanechali, byl tak intenzivní, že jsme nemohli odolat a pozvali je znovu. Továrna na psychotický zvuk tentokrát přiveze i novou desku!
Daleko před rokem 2010, kdy se vynořily zástupy kapel vzývajících sabbatovské riffy, existovali SAINT VITUS. Legenda, která spolu s Pentagram a Trouble definovala doom metal jako svébytný metalový subžánr, se mezi zdmi josefovské pevnosti objeví vůbec poprvé!
BLOOD INCANTATION pro změnu předvedou atmosférický death metal, jehož energie v živém provedení vás přivede do neznámé dimenze. V mantinelech deathmetalového řemesla se pohybují také ORIGIN. Jejich technický death metal v kombinaci s naprostou brutalitou dosahuje síly velkého třesku.
Hovoříme-li o brutalitě, jedno z prvních hesel v pomyslném lexikonu death metalu bude bezpochyby jméno chicagských veteránů BROKEN HOPE. V neposlední řadě se připravte na primordiální zvukové vibrace, které přicházejí z vesmíru prostřednictvím okultních krautrockových blackmetalistů ALUK TODOLO.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.