Kolikrát jsme již slyšeli o tom, že si lidstvo svým nerozvážným chováním zatlouká pomyslné hřebíčky do rakve? Kolik apelů již zaznělo, aby nás varovaly před zkázou, která jinak prý čeká přímo za rohem? Kolik moudrých citátů volajících po změně jsme četli a poté třeba i sdíleli na sítích? Co dalšího jsme ale udělali, abychom nepříznivý trend alespoň zpomalili, ne-li zastavili?
Přiznejme, že ne mnoho. Naše pohodlnost a honba za takzvaně dobrým bydlem, které je aktuální definováno a priori materiálně, roztáčí stále větší spirálu zmaru. Ne vždy je přitom na vině mamon a zlý úmysl. Cesta do pekel je totiž dlážděná dobrými úmysly, jak se praví. Člověk ji tak svým způsobem nevyhnutelně nastoupil již od samotného počátku své existence, ať vědomě či nevědomě, a přes veškerá varování (ozonové díry, vymírání živočišných i rostlinných druhů, tenčící se zásoby pitné vody a mnohá další) i nadále pokračuje v drastické proměně tváře planety Země (a dokonce už i mimo ni). Paradoxně je to tedy právě člověk, jenž je svým vlastním úhlavním nepřítelem.
Takové poselství nám předkládá koncepční debutová deska „Uv´Derekh“ (v překladu „sejít z cesty“) domácího post-black/shoegaze uskupení DÆRRWIN. Příběh, jenž rozvinul nihilistický básník Petr Pádivý, zachycuje na ploše čtyř kapitol zhoubný vliv člověka, jenž se pasoval na samovládce planety. Pán tvorstva je zde chápán jako strůjce záhuby svého okolí, své země a v konečném důsledku i svého vlastního druhu. Otázka, zda dojde k jeho konečnému pádu zůstává nicméně nezodpovězena, snad proto, aby si každý posluchač mohl v tomto zásadním bodě udělat svůj vlastní závěr. Snad proto, že naděje přece jen umírá jako poslední a jako jediná snad ještě člověkem nebyla dotčena.
Téma jako takové se ke kapele velmi dobře hodí. Hudebníci jsou totiž dobře známí pro svůj odhodlaný boj za ochranu života všech jeho podobách, stejně jako za záchranu prostředí, v němž žijeme.
První plnohodnotná deska DÆRRWIN se nahrávala téměř celý rok 2017, a to nejprve v táborském studiu Woodland, které se postaralo o náběry bicích, a následně ve studiu SAD v Českých Budějovicích, kde se nahrály zbylé nástrojové party a vokály. Finální fáze mixu a masteringu pak proběhla pod dohledem Felixe Tödtloffa (zpěváka a kytaristy bývalých Sun Worship) v berlínské studiu Aetherweight, které se specializuje právě na projekty alternativních žánrů.
Přichází tedy další album, které by vás mělo rezonovat nejen hudebně, ale i svým sdělením! Vychází 28.2.!
MARTIANS
BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
- Rudi
- před 2 hodinami
SINISTRO - Vértice
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
- Dalas
- včera
ABRAMELIN - Sins of the Father
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.
- Dalas
- včera
ONEIROS - Ruminations
Melodický black metal nebo snad gothic metal za hranicí blackového běsnění? Někde v těch končinách se kapela pohybuje. „Ruminations“ se tváří jako první album, ale nedejme se mýlit. ONEIROS jsou jen nedávno přejmenovaní DARK DOOM z britských sklepení.
- Manatar
- včera
LIMINAL SHROUD - Visions Of Collapse
Willowtip není zrovna label, který by se specializoval na melodický BM. Poslouchá se to příjemně, leč chybí tomu výrazné záchytné body. LIMINAL SHROUD se pouští do skladeb s ambiciózním hracím časem, nicméně skladatelsky to zatím plně utáhnout nedokážou.
- Reaper
- před 3 dny
MECHANIC TYRANTS - St. Diemen Riots
První poslech jako ok, ale až ten druhý pookřál a naplno odhalil, že toto je v zásadě hodně veselá parta, co si jede svůj speed/thrash s osmdesátkovým nádechem a bez vyječených falzetů. Jestli mohu někde užít spojení příjemný bigbít, tak je to právě tady!
- Dalas
- před 3 dny
LADY GAZA - s/t LP
Dva lidi, deset palců, necelých 14 minut, 25 tracků. Zábavný fastcorový nálet s powerviolence chuťovým ocasem a českými texty. Otyn v Davosu tomu dal široký chlupatý sound, takže to i s jednou kytarou zní jak závodní parní válec.
- RIP
- před 3 dny
DISKUSE A HODNOCENÍ
DVNE - Voidkind
- kamanova_boy
- včera
BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
- patras
- včera
NAILS - Every Bridge Burning
- kamanova_boy
- před 2 dny
HORIZONT: AMERICKÁ SÁGA - Střelba slepými náboji
- Xmilden
- před 2 dny