Plus special guests: Årabrot / Jo Quail
19.04.2019 – PRAHA – UNDERDOGS
Dvacet let intenzivní hudební terapie
Existuje jen málo tak věhlasných instrumentálních kapel, jako jsou japonští MONO. Ti se za dvacet let své existence dostali do přední špičky post-rockových kapel, ačkoliv se sama kapela tomuto žánrovému popisku vyhýbá. Sami svojí hudbu popisují jako prolnutí mnoha elementů a pocitů, sloučených do hudby. Turné Nowhere Now Here nejen že mapuje dvacet let existence kapely, ale také jejich stejnojmennou novou desku, jenž je desátým zářezem v jejich diskografii. Jako speciální hosty sebou přiváží Grammy oceněnou norskou rockovou formaci ÅRABROT a talentovanou britskou čelistku JO QUAIL. Těšit se tak můžeme na další nezapomenutelný hudební zážitek, který bude podkreslený potemnělým prostředím klubu Underdogs.
Facebook event: https://www.facebook.com/events/2120840317983023/
Vstupenky: https://obscure.cz/en/tickets/detail/id/200
MONO – Breathe
https://www.youtube.com/watch?v=GhYGWNMSS-Q
ÅRABROT – Maldoror‘s Love
https://www.youtube.com/watch?v=JwL8CwzDKSw
JO QUAIL – The Falconer
https://www.youtube.com/watch?v=ph7Vfm_otLo
THE CURE: Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.