Strýček Devin se vrací! Je až k neuvěření, kolik práce dokáže jeden člověk udělat, nicméně Devin Townsend nám stále dokazuje, že limity zkrátka neexistují. Po úspěchu jeho minulých děl Retinal Curcus, nebo Ocean Machine, či vyprodaném koncertu v Royal Albert Hall, zaznamenaného na DVD, přichází Townsend s novým dítkem, které nazval EMPATH. Tato deska nám má pro jednou ukázat, co a proč vlastně Devin Townsend je a zároveň jeho samotného vymanit ze spárů žánrové klasifikace. Výčet muzikantů, kteří spolupracovali na EMPATH je tak široký, že by zabral dva plné listy, ale jak všichni dobře víme, Devin má skvělý výběr, proto se nemusí bát, že bychom byli snad zklamaní z jeho nového počinu. Na začátku dubna nám přijede Townsend ukázat kus svého díla v akustické podobě do beznadějně vyprodané La Fabriky a právě pro vás, co jste nestihli tento unikátní koncert, je toto turné jako štědrou náhradou.
Nenechte si ujít další z fenomenálních koncertů, kde HevyDevy potvrdí svůj hudební majestát!
28.11.2019 – PRAHA – ROXY
Facebook event: https://www.facebook.com/events/366378953916376/
DEVIN TOWNSEND – Deadhead
https://www.youtube.com/watch?v=DrDM6V08wcE
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.