"Erich Zann Syndrome" je první ze série singlů nadcházející desky Øakvyl. O mastering této progresivní skladby se postaral Jens Bogren/Fascination Street (Opeth, Katatonia, Devin Townsend) a nahrávalo se v GM Studiu (Ador Dorath). Videoklip, který vytvořil Frodys, je stejně jako text lehce inspirován tvorbou H.P. Lovecrafta a měl premieru na zahraničním KVLT magazínu.
Album Øakvyl, které přidá další esenci do již tak pestré diskografie POSTCARDS FROM ARKHAM, jež zatím obsahuje úspěšné desky Oceanize, Aeon5, Manta a Spirit vyjde na konci roku 2019 u vydavatelství Metalgate.
Kapela brzy vyrazí na první zastávky v česku na podporu desky:
2.11. HAVÍŘOV - Stolárna club
9.11. TBA
6.12. VSETÍN – Beseda
7.12. BRNO – M13
13.12. SOBĚSLAV - Na Hvížďalce
14.12. PLZEŇ - Divadlo pod lampou
20.12. TBA
21.12. UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Mír
26.12. NOVÝ JIČÍN - Drago
27.12. ŠUMPERK - H Klub
28.12. VALMEZ - M-klub Valmez
31.12. PRAHA - MusicClub Modrá Vopice
INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.