představí novou desku "Stres" na prosincových koncertech. "Stres". To je název první desky kapely PROTIJED, která vychází v pátek 13. prosince na Pushteek Records. PROTIJED vznikl před dvěma lety jako nekompromisní straight edge hardcore projekt členů Kovadlina, Empty Hall of Fame, Gataca nebo Kruhy. A právě spojení politiky, života bez drog a bez krutosti, tvoří základní průsečík, na kterém kapela funguje, byť jsou některé texty psány i v osobnější rovině a nebojí se střílet ani do vlastních řad. Materiál na "Stres" byl nahraný v letech letech 2017 a 2019, vždy po 4 skladbách. S jasným hudebním, obsahovým i vizuálním apelem na stále sílící tlak ve společnosti a hudebně silně ovlivněni kapelami jako Sect, Refused nebo Lef For Dead, přináší PROTIJED osm ostrých a přesně mířených projektilů vyrytých do drážek vinylu.
Desku budete moct sehnat na minitour s GATTACA, kteří mají venku stále ještě čersté LP Monumenty selhání, a na křestu na pražské Sedmičce.
Lyric video k songu "Čuk a gek":
https://www.youtube.com/watch?v=7WEDIxtwKXo
13.12. Olomouc, SF Mini – Gattaca, Protijed, Ahoj (https://www.facebook.com/events/691520391347159/)
14.12. Trnava, Kubik – Gattaca, Protijed, Zklamání, Autor (https://www.facebook.com/events/1493277597478487/)
15.12. Brno, Kabinet Múz (Jako doma benefit) – Gattaca, Protijed, Nulajednanulanula (https://www.facebook.com/events/1854426861370732/)
17.12. Praha, 007 (Klinika benefit) – Protijed, Brünner Todesmarsch, Kosi Idina, M/S (https://www.facebook.com/events/552149188694668/)
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.