Právě vychází 2. číslo fanzinu Telepatie. Nové číslo plynule navazuje na to první. Obsah tvoří hlavně rozhovory mj. s LVMEN, LYCANTHROPHY nebo ČAD, ale i méně známými jmény a osobnostmi. Zahraniční temnotu reprezentují divocí Japonci ABIGAL, přemýšliví DER WEG EINER FREIHEIT a hnijící UNDERGANG. Nedílnou součástí Telepatie je anketa na téma rok 2000 vs. 2020. Nechybí ani tourreporty (ABNORMALITY a DECULTIVATE). Zajímavou sondou je do posledního šroubku rozebraná historie alba „Rock´n´Freud“ od INSANIE. Řadu dalších článků doplňuje velkoryse pojatý scene report z období 2009 až 2019 z jihozápadních Čech.
2. číslo vznikalo se stejným nadšením jako to první, což se promítlo i do počtu stránek, kdy zine nabobtnal o 20 stran a o 20 % článků.
Summa summarum, čeká na vás necelého půl kilogramu čtení obsaženého na poctivých 154 stránkách.
Kontakt: telepatiezine@seznam.cz
Facebook https://www.facebook.com/Telepatie-zine-2016398318408696
INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.