Legendární VADER nepřijedou oprášit pouze svůj zlatý fond
Poláci VADER se za svých více než 35 let aktivní existence stali živoucími legendami. Světovými pódii protřelá parta, která předskakovala i věhlasné Metallice, přijede s novou deskou „Solitude In Madness“, jež je představuje jak znovuzrozené.
Pamatuje někdo dobu kolem r. 1983, kdy VADER ještě hráli heavy/speed metal? Těžko, v tu dobu objížděli díry někde po polských zapadákovech.
O tři čtyři roky později se však VADER reformovali a s novou sestavou svůj zvuk posunuli do deathmetalového charakteru s výrazným, často až slayerovsky zabarveným thrashovým riffingem, který je pro ně dodnes signifikantní. Velkou měrou této přeměně napomohl legendární bubeník Docent († 2005), který Poláky nakopl do šílených temp a hnal jejich agresivní projev neurvale vpřed.
Zlomové bylo video „The Darkest Age“ často vysílané na tehdejší, metalu ještě dopřávající MTV z debutu „The Ultimate Incarnation“ (1992) vydaného u Earache. Video je proslavilo celosvětově takřka přes noc a následná, dodnes ceněná alba „De Profundis“ nebo „Litany“ (Metal Blade) jsou neochvějně, a právem, zapsána ve zlatém fondu extrémního metalu.
Následující roky a desetiletí už VADER žijí de facto před diváky. Světovými pódii protřelí Poláci během svých tisíců koncertů a turné hráli se všemi možnými význačnými interprety a jak se zdá, štěstěna v případě neutuchající popularity je jim stále nakloněna. Však aktuálně kotví u největšího metalového labelu Nuclear Blast, který vydal i novou desku „Solitude In Madness“, jež se zajisté zařadí po bok dvou výše zmíněných klenotů. Wiwczarkova skvadra je na ní s fenomenálně bubnujícím Jamesem Stewartem, který je konečně i adekvátní náhradou zesnulého Docenta, jak znovuzrozena a bez pochyb předvádí svou nejlepší práci za poslední roky.
Vzhledem k aktuálním problémům s koronaviremu turné Vader doznalo změny na postech předkapel. Ze Skandinávie si to s nimi nakonec přihasí MASS WORSHIP! Tuhle pětici si rychle ulovili Century Media a není divu. Do těžkého a temného, někdy snad až sludge hávu obalují klasický švédský death metal. Pomalejší tempa řezají a stahují do bahna, ale když to týpci ze Stockholmu rozjedou, vyznění je značně crustové. V obou polohách však Mass Worship vyznívají dosti ojediněle, navrch přidávají dokonce nějaké atmosféry a výsledek ani jednou nezní staroškolsky, ačkoli kořeny se tu ctí.
VADER, MASS WORSHIP
12. 9. 2020 – Praha, Nová Chmelnice
FB event: https://www.facebook.com/events/622714198353287
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/368
13. 9. 2020 – Brno, Melodka
FB event: https://www.facebook.com/events/996330677471315
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/369
15. 9. 2020 – Bratislava, Randal
FB event: https://www.facebook.com/events/344283549888242
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/360
16. 9. 2020 - Košice, Collosseum
FB event: https://www.facebook.com/events/1572671909554032
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/361
VADER
https://youtu.be/jVtC6a_YJV0
Solitude in Madness https://youtu.be/r7B9tuxgvsE
Litany https://youtu.be/uNVmPrfe08Y
De Profundis https://youtu.be/FDo0rvLGsI4
MASS WORSHIP
https://youtu.be/U0tosWrWkBE
Předprodej viz e-tickety výše, dále pak v sítích Ticketmaster.cz, Ticketportal.sk a v případě Košic také na baru v klubu Collosseum.
INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.