Legendární VADER nepřijedou oprášit pouze svůj zlatý fond
Poláci VADER se za svých více než 35 let aktivní existence stali živoucími legendami. Světovými pódii protřelá parta, která předskakovala i věhlasné Metallice, přijede s novou deskou „Solitude In Madness“, jež je představuje jak znovuzrozené.
Pamatuje někdo dobu kolem r. 1983, kdy VADER ještě hráli heavy/speed metal? Těžko, v tu dobu objížděli díry někde po polských zapadákovech.
O tři čtyři roky později se však VADER reformovali a s novou sestavou svůj zvuk posunuli do deathmetalového charakteru s výrazným, často až slayerovsky zabarveným thrashovým riffingem, který je pro ně dodnes signifikantní. Velkou měrou této přeměně napomohl legendární bubeník Docent († 2005), který Poláky nakopl do šílených temp a hnal jejich agresivní projev neurvale vpřed.
Zlomové bylo video „The Darkest Age“ často vysílané na tehdejší, metalu ještě dopřávající MTV z debutu „The Ultimate Incarnation“ (1992) vydaného u Earache. Video je proslavilo celosvětově takřka přes noc a následná, dodnes ceněná alba „De Profundis“ nebo „Litany“ (Metal Blade) jsou neochvějně, a právem, zapsána ve zlatém fondu extrémního metalu.
Následující roky a desetiletí už VADER žijí de facto před diváky. Světovými pódii protřelí Poláci během svých tisíců koncertů a turné hráli se všemi možnými význačnými interprety a jak se zdá, štěstěna v případě neutuchající popularity je jim stále nakloněna. Však aktuálně kotví u největšího metalového labelu Nuclear Blast, který vydal i novou desku „Solitude In Madness“, jež se zajisté zařadí po bok dvou výše zmíněných klenotů. Wiwczarkova skvadra je na ní s fenomenálně bubnujícím Jamesem Stewartem, který je konečně i adekvátní náhradou zesnulého Docenta, jak znovuzrozena a bez pochyb předvádí svou nejlepší práci za poslední roky.
Vzhledem k aktuálním problémům s koronaviremu turné Vader doznalo změny na postech předkapel. Ze Skandinávie si to s nimi nakonec přihasí MASS WORSHIP! Tuhle pětici si rychle ulovili Century Media a není divu. Do těžkého a temného, někdy snad až sludge hávu obalují klasický švédský death metal. Pomalejší tempa řezají a stahují do bahna, ale když to týpci ze Stockholmu rozjedou, vyznění je značně crustové. V obou polohách však Mass Worship vyznívají dosti ojediněle, navrch přidávají dokonce nějaké atmosféry a výsledek ani jednou nezní staroškolsky, ačkoli kořeny se tu ctí.
VADER, MASS WORSHIP
12. 9. 2020 – Praha, Nová Chmelnice
FB event: https://www.facebook.com/events/622714198353287
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/368
13. 9. 2020 – Brno, Melodka
FB event: https://www.facebook.com/events/996330677471315
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/369
15. 9. 2020 – Bratislava, Randal
FB event: https://www.facebook.com/events/344283549888242
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/360
16. 9. 2020 - Košice, Collosseum
FB event: https://www.facebook.com/events/1572671909554032
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/361
VADER
https://youtu.be/jVtC6a_YJV0
Solitude in Madness https://youtu.be/r7B9tuxgvsE
Litany https://youtu.be/uNVmPrfe08Y
De Profundis https://youtu.be/FDo0rvLGsI4
MASS WORSHIP
https://youtu.be/U0tosWrWkBE
Předprodej viz e-tickety výše, dále pak v sítích Ticketmaster.cz, Ticketportal.sk a v případě Košic také na baru v klubu Collosseum.
OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.