RIVERSIDE k nám přijedou oslavit 20. výročí. Během těchto let kapela z Varšavy vedená „polským Stevenem Wilsonem“ Mariuszem Dudou vydala sedm studiových alb, několik živých a dvě minialba. A hrát se samozřejmě bude nejen z nich, ale při oslavě jejich dvou desetiletí určitě dojde i na osmou studiovku, která má vydání naplánováno na leden příští roku.
Hudba RIVERSIDE je inspirovaná art/progrockovými titány Pink Floyd či Rush, z novějších jmenujme např. Porcupine Tree nebo Spock‘s Beard, se i přes tyto inspirace vyvíjela směrem k vlastnímu charakteristickému a rozpoznatelnému stylu, který doprovází chmurná lyrika, v níž se lídr a zpívající basák Mariusz Duda vypisuje z osamělosti, boje s depresí a snaze přežít ve stále se měnícím světě.
RIVERSIDE za ty roky vyrostli v komplexní a profesionální kapelu, která neponechává naprosto nic náhodě, takže se nesoustředí pouze na samotnou hudbu a výběr skladeb, který pro jejich dvacetileté výročí čítá dvouhodinový set, ale staví i na precizním zvuku a světlech. Kapela známá svými charismatickými koncerty, jichž odehrála po Evropě i v obou Amerikách stovky, nese punc nejvyšší kvality a vše je u ní podřízeno tomu, aby fanoušek dostal vše, co by si přál.
3. 9. 2022 – Praha, Futurum
FB event: https://facebook.com/events/966395174051939
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/496
Riverside
https://youtu.be/-s7fedFOP88
OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.