Tvrdí, komplikovaní, melodičtí a vtipně ulítlí. Italové DESTRAGE ze sebe sypou příjemně bláznivý mišmaš a hrají ho s velkým přehledem. Fanoušci SikTh, Dillingeru nebo Betweenů by neměli chybět!
DESTRAGE jsou žánrově pestrá progy jednotka z italského Milána. Kapela založená skoro už před 20 lety asi snese zařazení v rámci škatulky progressive metalcore, ale šikovně využívá vícero žánrů: mathcore, pop, djent, metalcore, ale klidně i elektro rock. Obzvlášť na nové desce „Soo Much. Too Much“ svou muziku Taliáni nakopli jak ďas. Je to přesvědčivá směs divokých rytmů, rozlámaných kytar, nečekaných změn a zpěvu na všechny způsoby. Hudba technicky působivá pro jakoukoli muziko-analýzu stejně jako pro podkres na letní párty.
Speciálním hostem koncertu v pražské Vopici budou domácí RISE OF SURYA. Jedna z nejnadějnějších tuzemských kapel okolo producenta Tondy Smrčky (Seabeast Production) hraje poslechově velmi příjmený moderní progresive metal vycházející z kapel jako Periphery nebo Textures. Krom výtečného debutu mají na kontě čerstvý singl, tak jim ho přijďte pochválit!
, RISE OF SURYA
13. 10. 2022 – Praha, Modrá Vopice
FB event: https://fb.me/e/3wTt9bOd9
e-TICKET: http://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/505
Destrage
https://youtu.be/rWAwDsWuWXI
drum playthrough: https://youtu.be/n6Nsj3O-QYw
guitar playthrough: https://youtu.be/XuwbwNiWhcI
Rise of Surya
OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.