"Vychází 5. číslo Telepatie – hudebního magazínu z podsvětí.
V pravidelné roční periodicitě vyšlo nové číslo Telepatie. Jako již tradičně je obsah naplněný převážně (ale nejen) rozhovory s osobnostmi a kapelami napříč žánry od extrémního hardcore a metalu přes punk až po experimentální záležitosti. To vše na 148 stranách.
Telepatii otevírá rozsáhlý rozhovor s Martinem Čechem, jehož vydavatelství Epidemie Records letos slaví 30 let existence. Svou diskografii komentuje Monika Načeva, své kapely, aktivity atd. představují Pavel Friml (PHR Records), Mizzy (MŮRA, VOLUPTAS, BRAUNCHOLDA), Opat (MALLEPHYR, STÍNY PLAMENŮ, …), Šakal (RABIES, Noise Master), Malik Çamlica (HYPERDONTIA, SEPTAGE), Annamarie Kounicová (TERMINATOR X, SØLITÄR), Jaroslav Šumbera (MINDTHORN), Žakyn (Thrash Nightmare crew), Lennart Hammerer (pořadatel festivalu Trveheim) a spisovatel Jiří Březina. Nejen o silných deskách, které loni vydali, vypráví MISS MARPLE a FAÜST. Do svého světa dávají nahlédnout VYŠEHRAD a brazilští DEAFKIDS.
Jako vždy nechybí ani tour reporty. V prvním z nich přibližuje Petr z LYSSY koncerty, na kterých jeho kapela zahrála po boku legendárních GNU a WOLLONGONG. Skoří (EXORCIZPHOBIA) popisuje podzimní tour po Evropě, aby trojici reportů uzavřel Hnisatel ze SNĚŤI, který povyprávěl o výletu do Mexika.
Obsah doplňují dvě ankety. První z nich se věnuje labelům, které vydávají magnetofonové kazety, zatímco druhá se zabývá tématem nakolik má chování muzikantů vliv na vnímání jejich tvorby.
Kontakt pro info a objednání: telepatiezine@seznam.cz
Další info naleznete zde: https://www.facebook.com/Telepatie-zine-2016398318408696"
INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.