Portnoy + Kotzen + Sheehan = THE WINERY DOGS. Trio ikonických muzikantů právě vydalo třetí desku „III“, kterou vám přijede představit do Brna i Prahy!
Jak bylo řečeno, známé americké hardrockové trio THE WINERY DOGS tvoří zpěvák a kytarista Richie Kotzen (Poison, Mr. Big), baskytarista Billy Sheehan (Mr. Big, Steve Vai) a bubeník Mike Portnoy (spoluzakladatel Dream Theater).
THE WINERY DOGS inspirovaní klasickým rockem 70. let i hudbou z jejich předchozích projektů se poprvé dali dohromady v roce 2012, kdy po divoké sérii nahrávacích sessions v roce následném vyšlo jejich eponymní album. Druhý dlouhohrající počin „Hot Streak” vyšel už o dva roky později, ale na třetí desku se čekalo 8 let. THE WINERY DOGS na ní neztratili ale ani krok a je plná muzikantského umění a nadhledu, kouzlí svěží melodie, srozumitelné a chytlavé groovy a odvážné harmonie doplněné Kotzenovým charismatickým zpěvem.
I vzhledem k celkové šíři a rozsahu hudby na „III” je společný cíl tria zcela přímočarý. „Naším cílem je poskytnout lidem skutečně příjemný poslechový zážitek,” nastiňuje Kotzen a pokračuje, „Hudbu TWD vytváří skuteční lidé hrající na skutečné nástroje, přičemž ji všichni děláme společně v jedné místnosti. Není na ní nic umělého.” Tak THE WINERY DOGS i skuteční zní. Velmi organicky a bez vedlejších pohnutek, soustředící se na svou hudbu a písně.
„Chtěl bych, aby se naši posluchači přenesli takovým způsobem, aby mohli prožít přesně to, co prožíváme my. Naše desky jsou snímky života a toho, jak ho prožíváme. Naše hudba odráží to, co je pro nás důležité, a to, co důležité není.” S tím, co poznamenává Sheehan, se nedá nesouhlasit. Z poslechu THE WINERY DOGS je cítit, jak si každý z tria muzikantů společnou hudbu užívá a jak ji obecně hltá plnými doušky. I když se zde vyskytují instrumentální party, svou virtuozitu THE WINERY DOGS nechávají za sebou a soustředí se na společný cíl a feeling, což svým komentářem uzavírá Mike Portnoy. „Síla téhle kapely je především v písničkách. Pak přichází na řadu muzikantství, které je samozřejmě důležité. To, co dělá The Winery Dogs tak skvělými, je, že každá z těch písniček je zapamatovatelná, chytlavá a zpěvná, ale zároveň máte to skvělé muzikantství ve všech třech nástrojích. Ať už se díváte nebo posloucháte kohokoli, vždycky vás to bude bavit.”
24. 10. 2023 – Brno, Sono
FB event: https://fb.me/e/SUfmj6es
e-TICKET: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/573
25. 10. 2023 – Praha, Akropolis
FB event: https://fb.me/e/MSVx4uhZ
ONE WITH THE RIVERBED - Succumb
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
THE LUMBAR ENDEAVOR - Agglomeration
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
ČAD - Veľký tresk
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
BETTER LOVERS - Highly Irresponsible
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
ENSIFERUM - Winter Storm
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
SPHINX - The Deep Ends of the Deep
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.