Coliseum jsou jednou z klíčových undergroundových kapel začátku tisíciletí. Kapelu založil v roce 2003 zpěvák a kytarista Ryan Patterson. Poslední sestavu doplňuje baskytarista Kayhan Vaziri a bubeník Carter Wilson. Od vydání debutového alba v roce 2004 prošli Coliseum „tour infernem“, na kterém odehráli 1000 koncertů po celém světě a vydali pět plnohodnotných alb.
Coliseum lze považovat za součást vlny progresivně smýšlejících kapel z počátku milénia mezi něž patřili i jejich současníci Torche, Baroness, Kylesa, Cursed a Doomriders. Jejich alba Goddamage, No Salvation, House With a Curse, Sister Faith nebo Anxiety's Kiss na labelech Relapse, Temporary Residence Ltd. a Deathwish Inc., lze směle označit za „milníky“ stylu. Coliseum hojně koncertovali v Severní Americe, Evropě, Austrálii a Japonsku s výše zmíněnými kapelami, stejně jako s Converge, Rise Against, High On Fire, Mono, From Ashes Rise, Russian Circles, Girls Against Boys, Municipal Waste, Dillinger Escape Plan, Napalm Death.
Kapela pozastavila činnost na konci roku 2015, po vydání jejich pátého a posledního alba, Anxiety’s Kiss. Patterson založil post-punkovou kapelu Fotocrime, Vaziri pokračoval v grindu Yautja a Wilson je frontmanem Null. Trio zůstalo blízkými přáteli a v roce 2023 vydali překvapivé album pod jménem C.L.S.M. s názvem Infinity Shit na Equal Vision Records. Album se vrátilo k jejich d-beat kořenům a objevilo se na mnoha seznamech nejlepších alb roku.
V souvislosti s 20. výročím jejich prvního alba se Coliseum vrátili a budou se účastnit vybraných festivalových a živých vystoupení. Na podzim roku 2024 vydá Equal Vision Records speciální edici vinylové reedice prvního alba Coliseum.
Pražská zastávka je naplánována na 30. listopadu 2024 v pražském klubu Punctum na Žižkově.
Předskakovat bude stylově spřízněná Thulsa, jejíž debutní album Přikryti stíny vyšlo v březnu 2024 na Kabinet Records.
Kapacita klubu je 120 figur. V předprodeji je k mání 100 lístků.
30. 11. 2024 Punctum Krásovka, Praha, 19:00
Vstupenky: https://bit.ly/3z9H9gz
Event: https://bit.ly/3XE4LmM
Videos:
https://youtu.be/KnZ8dOHPpfU
https://youtu.be/5dF2U3V_Rok?si=cX9cFtkdbmA71Dtt
Music:
https://coliseum.bandcamp.com/
https://open.spotify.com/artist/3CaynUaOYT1oaeOXdiP7CR...
https://thulsa.bandcamp.com/album/p-ikryti-st-ny
Social:
Předchozí novinka
STEVEN WILSON - Presents Intrigue: Progressive Sounds In UK Alternative Music 1979-89
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
THE HALO EFFECT - March Of The Unheard
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.
CLOUDS - Desprins
Rumunský doom metal s hlasem tak hlubokým, že i basa je proti němu mandolína. O to výraznější je, když mu do duetu hraje flétna. Jde ovšem o kvalitní nahrávku, kapelník svého času bubnoval u SHAPE OF DESPAIR a lecčemu se tam přiučil.
TREMONTI - The End Will Show Us How
Hezky uchopil Mark Tremonti nové album. Často jako by dominantně riffující kytara sváděla souboj s jeho přesvědčivým vokálem. Důrazné a současně melodické album, které je možno definovat jednoduchým konstatováním - moderní a přesto klasický heavy metal.
THE BLACK DAHLIA MURDER - Servitude
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
The Return (2024)
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.