Kytarista Silenoz podává report o aktuálním dění v DIMMU BORGIR: „Právě jsme se vrátili z letních festivalových štací. Absolvovali jsme celkem čtyři vystoupení – na Summer Breeze v Německu, na Lowlands festu v Nizozemí ( hráli jsme těsně po PUDDLE OF MUD, kdy se ve stanu tísnilo 15.000 lidí, celkem bylo na tomto festu 65.000 lidí), na festivalu v portugalské Braze a na jednom vyprodaném koncertu v Belgii. Byl to zkrátka velmi úspěšný trip. Zrovna teď tvrdě makáme na nových skladbách a jde nám to opravdu skvěle! Z nových věcí jsme zatím nadšeni – popsal bych je jako mix starých DIMMU a nových válečných pochodů.“ Z tohoto přirovnání rozhodně moudří nejsme.
PILLAR OF LIGHT - Caldera
V jednoduchosti je síla. Nikterak komplikovaná, leč skvěle poskládaná doom/post-metalová kolekce. PILLAR OF LIGHT doručili naléhavou, rozervanou a po emoční stránce velmi silně vybavenou desku. Láska na první poslech. Nejlepší skladba: "Infernal Gaze".
GIGAN - Anomalous Abstractigate Infinitessimus
Poslouchat GIGAN je těžší než pracovat v kamenolomu. Až o Vánocích jsem se novou kolekcí konečně prokousal a opět došel k závěru, že Američané natočili skvělou desku. Čtvrtou skladbu však stále nezvládám. Lépe stravitelná je snad i plechovka hřebíků.
LEECH - Sapperlot
Švýcarská kapela představuje postrock jako syntezátorový taneční žánr s velkou mírou epiky a filmovosti. Oceňuju tu hlavně snahu uchopit žánr trochu neotřelým způsobem a pokusit se z něj vymačkat nějaké dosud neviděné tvary.
KRALLICE - Inorganic Rites
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokojiví a atmosféričtí.
MONO - Oath
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.
PANZERFAUST - The Suns Of Perdition IV: To Shadow Zion
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
AND SO I WATCH YOU FROM AFAR - Megafauna
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.