dokončili své druhé album "Karma In Black" (vyjde na začátku roku u italských Scarlet Records). Připomínáme, že v řadách THE DEFACED se najdeme také kytaristu Klase Ideberga (DARKANE) a bubeníka Henry Rantu (SOILWORK). Tracklist novinky vypadá takto:
01. Fumes From The Swamp
02. Once In Between
03. 10 Vs 9
04. Exit Body On Mass
05. Beneath My Swirl
06. A Moment Of Clarity
07. The Fading Suns
08. Soulsides
09. Forever Winding
10. Karma In Black
11. World Wide Hysteria 5.1 (japonský bonus)
12. Keep It Up And Stay True
AND SO I WATCH YOU FROM AFAR - Megafauna
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
NOVA CHARISMA - Metropolitan
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
MONUMENT OF MISANTHROPY - Vile Postmortem Irrumatio
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
REVOLTING - Night Of The Horrid
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
50M ZNAK - Nadechnout se
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
HIDDEN MOTHERS - Erosion / Avulsion
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.