Zdá se, že SLAYER dostáli svému slibu, když nabídli návštěvníkům svého koncertu odehraného 11. července v Maine (jeho záznam bude na avizovaném DVD „Reign in Blood Live: Still Reigning“, po němž je možno pátrat od 28. září) skutečně nezvyklý zážitek. „Na začátku poslední skladby „Raining Blood“ a na jejím konci začala ze světelné rampy stříkat krev, která pokropila skoro celé pódium, včetně Davových bicích, kterým trošku pokazila zvuk. Efekt byl natolik překvapující, že naprosto zaskočil celé publikum. Na závěr se zkrvavavený Tom rozloučil slovy „'We'll see you in HELL“ a šlo se domů. Odcházející navštěvníci komentovali celý koncert a zejména vyvrcholení velmi pozitivně,“ píše se na fansite www.slayersaves.com.
Na koncertu zazněly tyto kusy:
01. Disciple
02. War Ensemble
03. Hallowed Point
04. Necrophiliac
05. Spill the Blood
06. Fight Till Death
07. Payback
08. Dead Skin Mask
09. Mandatory Suicide
10. Hell Awaits
11. South of Heaven
12. Angel of Death
13. Piece by Piece
14. Necrophobic
15. Altar of Sacrifice
16. Jesus Saves
17. Criminally Insane
18. Reborn
19. Epidemic
20. Postmortem
21. Raining Blood
INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.