Chystaná „best of“ kolekce s názvem „Lest We Forget“ (vyjde u 28. září) bude obsahovat tyto kusy:
01. The Love Song
02. Personal Jesus
03. mOBSCENE
04. The Fight Song
05. Tainted Love
06. The Dope Show
07. This Is The New Shit
08. Disposable Teens
09. Sweet Dreams (Are Made Of This)
10. Lunchbox
11. Tourniquet
12. Rock Is Dead
13. Get Your Gunn
14. The Nobodies
15. Long Hard Road Out Of Hell
16. The Beautiful People
17. The Reflecting God
"Deluxe Edition" bude navíc obsahovat bonusové DVD s klipy:
01. (s)AINT
02. mOBSCENE
03. This Is The New Shit
04. Disposable Teens
05. The Fight Song
06. The Nobodies
07. Autopsy
08. The Dope Show
09. Don't Like The Drugs
10. Rock Is Dead
11. Coma White
12. Long Hard Road Out Of Hell
13. The Beautiful People
14. Tourniquet
15. Man That You Fear
16. Cyrptorchid
17. Sweet Dreams (Are Made Of This)
18. Dopehat
19. Lunchbox
20. Get Your Gunn
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.