Chystá-li se někdo na polskou štaci festivalu (12. března, Katovice, Spodek), možná jej bude zajímat čerstvě přepracovaný časový harmonogram:
Main stage:
10:35 - 10:55 DARZAMAT
11:05 - 11:35 DIES IRAE
11:45 - 12:25 ANJ
12:40 - 13:15 AMON AMARTH
13:30 - 14:05 KATATONIA
14:20 - 15:00 DARK FUNERAL
15:15 - 15:55 THE HAUNTED
16:10 - 16:50 PAIN
17:05 - 17:45 ARCTURUS
18:00 - 19:10 TURBO
19:30 - 20:15 NAPALM DEATH
20:35 - 21:40 APOCALYPTICA
22:05 - 23:20 CRADLE OF FILTH
Small stage:
09:15 - 09:40 VALINOR
09:50 - 10:15 DEAD BY DAWN
10:25 - 10:50 NAUMACHIA
11:40 - 12:05 ABUSED MAJESTY
12:15 - 12:40 MESS AGE
13:20 - 13:45 SUPREME LORD
13:55 - 14:20 PYRROHOEA
16:00 - 16:25 QUO VADIS
16:35 - 17:00 HELL BORN
17:10 - 17:35 THUNDER BOLT
17:50 - 18:15 HERMH
18:25 - 18:50 HEDFIRST
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.