BRUTAL ASSAULT 2022 - Deň piaty a dážď, ktorý prišiel z Islandu
Tak a máme to za sebou. Festivalový maratón nám uzavrela sobota, ktorá svojou kvalitou v ničom nezaostávala za predchádzajúcimi štyrmi dňami.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak a máme to za sebou. Festivalový maratón nám uzavrela sobota, ktorá svojou kvalitou v ničom nezaostávala za predchádzajúcimi štyrmi dňami.
Obľúbený slovenský metalový fotograf Martin Mayer to v piatok večer zhrnul veľmi presne – nevládzem, nohy mi zdreveneli...
Prehupli sme sa do druhej polovice tohtoročného brutalovského maratónu. Niektorí návštevníci lamentujú...
Toto nie je oficiálny súhrn, ani žiadny veľký report. To všetko ešte len príde, keď vzácny kolega RIP zosumarizuje všetky svoje fotografické úlovky...
Návrat do bájnej vojenskej pevnosti Josefov bol tentoraz obzvlášť krásny a radostný. Po neznesiteľne dlhých...
Takýto intenzívny koncert som na Wackene ešte nezažil. A to som tu v roku 2019 z úplného kotla sledoval môj posledný z troch rozlúčkových koncertov SLAYER.
Kým streda bola horúca a zaprášená, štvrtok bol ešte horší. Púštne podmienky nútia k zmene festivalového správania...
Metalová mekka po dlhých troch rokoch! Festivalová inštitúcia na severe Nemecka, až tam hore nad Hamburgom, pri Atlantickom oceáne otvorila svoje brány už v pondelok a tento rok testovala po prvýkrát nielen bezhotovostný systém platby...
Po dlouhých dvou letech opět na místě činu. Koronavirová situace nám vzala dva Fluffy, a tak zvědavě okukuju novinky v areálu.
Teď mě napadá, že jsem tu na nic nenadával. A nadávání je náš národní sport, takže pojďme ten hrozný obscénní festival plný usměvavých lidí...
Rovnýma nohama do toho. Budí mě sluníčko a ranní podkrkonošská zima. Stíhám konec setu domácí poctivě řinčící crustové bestie SLAVERY.
Velký návrat. Obscene Extreme má opět 3 plné dny a navíc celkem robustní warm-up párty. Tu jsem, tentokráte vynechal...
Ústřední dostaveníčko všech nikoliv extrémních metalistů v České republice má už téměř dvacet let stejnou adresu: Vizovice.
Letošní ročník by šlo jednoduše pojmenovat jako "Návrat ke kořenům". Obscene Extreme s pořadovým číslem 25 v té velikosti...
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.